Podobné katastrofické schéma přitom podle britské televize Sky News není výhradně zbožným přáním euroskeptiků, ale stalo se už noční můrou, o níž se – pochopitelně zcela stranou světel ramp – mluví nejen v Berlíně, ale i v Bruselu.  „To zvládneme,“ – Wir schaffen das – kancléřka pronesla uprostřed babího léta, když svévolně, tedy bez konzultací s evropskými partnery či spolustraníky, vybídla utečence k příchodu do Německa.

KOMENTÁŘE DNE:

Rozvrácená společnost? - Nad důsledky migrační krize se zamýšlí Thomas Kulidakis - Čtěte zde >>

První zářijový víkend na mnichovské hlavní nádraží dorazilo přes dvacet tisíc běženců vysvobozených z budapešťských nástupišť. Místní je vítali balíčky s potravinami, hračkami pro caparty i obálkami s eury ze svého. V braniborském Eberswalde pojmenovala o dva dny později 32letá Kamerunka syna Christ Merkel – z vděčnosti.

Všechny německé parlamentní strany, církev i média se naladily na stejnou vítací notu, a pokud levicová opozice (Zelení, Levice) Merkelové něco vyčítala, pak jen to, že se chová vůči běžencům příliš zdráhavě a skoupě.

Jenže ne všichni v Evropě jásali. „Pomátla se,“ nechal se slyšet podle týdeníku Der Stern v kruhu nejbližších francouzský prezident François Hollande (61).

Čtěte také:
Merkelová chce výrazně snížit počet migrantů
Německo bude Maročany, Tunisany a Alžířany vyhošťovat
Nový plán: EU by uprchlíky brala přímo z Turecka

„Obžalovaná“ mlčí

V polovině ledna se sešel v zasedačce ve třetím patře berlínského Spolkového sněmu nezvyklý soudní tribunál. V čele stolu seděla „obžalovaná” – kancléřka. Rolí žalobců, včetně prokurátorské dikce, se ujali poslanci parlamentní frakce středopravicových sesterských stran – CDU, které Merkelová předsedá, a bavorské CSU.

„Musíme konečně utlumit příliv uprchlíků“, „Už nesmíme zamlčovat nepříjemná fakta“, „Bez účinné registrace se neobejdeme“ – to vše zaznělo. Obžalovaná se teď – krátce po hororové noci v Kolíně nad Rýnem – vzdala výpovědi. „Obžalobu“ vzala na vědomí, mechanicky si pohrávala s mobilem, občas nervózně pohlédla na koberec. Taková scéna by byla ještě před půlrokem pravděpodobná asi tak, jako kdyby se německá jedenáctka nekvalifikovala na mistrovství světa.

Schengen je na JIP

Kancléřka ztrácí spojence. Nůž na krk z Bavorska vypadá následovně: buď uzavře hranice, což zůstává v pravomoci výlučně spolkové vlády, nebo ji Mnichov zažaluje u Spolkového ústavního soudu. Dva měsíce před třemi zemskými volbami navíc prudce poklesla podpora CDU/CSU ze 41 procent na 34.

Všechny ostatní strany přitom posílily, nejpronikavěji Alternativa pro Německo (AfD).  S původní intelektuálskou AfD z doby eurokrize nemá po loňském rozštěpení nic společného – místo do Bruselu buší přímo do utečenců a kancléřky. Beatrix von Strochová, místopředsedkyně AfD, v TV diskusi navrhla, aby Merkelová co nejdříve odstoupila, opustila zemi a z „bezpečnostních důvodů“ se uchýlila třeba do Chile.

Schäuble kandidovat nechce
Více než polovina Němců je proti tomu, aby Merkelová zůstala i na čtvrté funkční období.
Podle průzkumu si CDU udrží křeslo kancléře, takže nástupce Merkelové bude z této strany.
Anketa mezi členy CDU ukázala, že 33 procent by preferovalo ministra financí W. Schäubleho.
Tomu je ale 73 let a opakuje, že kandidovat rozhodně nemíní.
Von der Leyenové je sedmapadesát a s 31 procenty hlasů se umístila druhá.
To, že si kancléřka vede v utečenecké krizi špatně, si myslí 52 procent Němců Loni v září to bylo jen 41 procent.
Zdroj: Süddeutsche Zeitung

Ne dosti na tom. Těžce zkoušený Schengen jako by mlel z posledního na oživovacích přístrojích na JIP. Šest států, včetně jediného věrného spojence Berlína – Švédska – už tak či onak kontroluje hranice.

Kritici kancléřky požadují zavedení hraničních kontrol a početního stropu pro přijímání uprchlíků. Merkelová je však přesvědčena, že uzavření hranic by se neobešlo bez fatálních dopadů pro stabilitu Evropy a pro Schengen. Obává se případného domino efektu, který by nastal od Balkánu po Řecko, což by mohlo vyústit do konfliktů na Balkáně a zhroucení Řecka.

Jako John Major?

„Až dosud panovala shoda, že utečenecký problém se musí řešit s Merkelovou,“ svěřil se týdeníku Der Spiegel vysoce postavený činitel CDU.  „Teď však někteří říkají: musíme s tím hnout, v nejhorším i bez Merkelové. Je to sice menšina, ale roste.“

Když se stočí řeč na postmerkelovskou éru, padají nejčastěji jména dvou korunních princezen jak pro CDU, tak pro šéfování vládě – ctižádostivé ministryně obrany Ursuly von der Leyen (57) a Julie Klöcknerové (43), vycházející hvězdy CDU.

Vrabci na berlínských střechách si štěbetají i o možném scénáři personálních šachů: mohl by se prý podobat ostrému řezu britských konzervativců v listopadu 1990, kdy tehdejší nedotknutelnou železnou ikonu Margaret Thatcherovou vystřídal muž čekající trpělivě ve stínu – John Major. V Berlíně by to mohla být žena – a mohla by mít před jménem šlechtický predikát.