Hlasování, v němž novela prošla díky jednotnému postupu poslanců vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) poměrem hlasů 230 ku 152, předcházela bouřlivá debata. Političtí odpůrci v ní vyčítali jednobarevné vládě konzervativců, že se snaží ovládnout veřejnoprávní média. "To není mediální zákon, to je kádrový zákon," prohlásila Urszula Augustynová z nejsilnější opoziční strany Občanská platforma (PO).

"Za pár dnů se v Polské televizi a v Polském rozhlasu mohou objevit noví šéfové," předpověděl před hlasováním liberální list Gazeta Wyborcza, podle kterého "malá novela může přinést velké změny".

Novela se nezdá ani místopředsedovi Evropské komise Fransi Timmermansovi, který  dal své obavy najevo prostřednictvím dopisu adresovaného ministrům zahraničí a spravedlnosti.

První krok k velké reformě médií

Konzervativní vláda strany Právo a spravedlnost (PiS), která po říjnových volbách dominuje v obou komorách parlamentu, odůvodňuje svůj postupu snahou "vrátit veřejnoprávní média Polákům". Zejména v televizi prý převažuje jediný "správný" názor, který však nepodporuje většina voličů, jak ukázaly parlamentní volby. "S tím je nutné přestat," prohlásila poslankyně Elžbieta Kruková (PiS) a vyčetla rozhlasu a televizi, že opomíjejí či diskreditují křesťanství a polské tradice.

Novela počítá s tím, že stávající mandáty dosavadních členů vedení a dozorčích rad Polské televize a Polského rozhlasu skončí vstupem zákona v platnost jeho zveřejněním v úředním věstníku. Podle vlády půjde o první krok v mediální reformě, další změny by měly následovat na jaře příštího roku.