Norsko sice není členem Evropské unie, je ale součástí schengenského prostoru, v jehož rámci kontroly provádí pouze na vnějších hranicích. V celém systému pak platí jednotné schengenské vízum. Podle schengenských pravidel by navíc měli běženci požádat o azyl v té zemi, do které jako první vstoupí. To se ale neděje a uprchlíci míří na sever Evropy do bohatších států, především do Německa a do Švédska. Kvůli nynější uprchlické krizi se ale několik států rozhodlo částečně obnovit hraniční kontroly i uvnitř zóny.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Norská vláda v úterý představila balík úprav azylových zákonů, které mají z tohoto skandinávského království učinit jednu ze zemí s nejpřísnějšími azylovými podmínkami v Evropě. Součástí návrhu je i odmítání běženců bez schengenských víz. Konzervativní menšinová vláda premiérky Erny Solbergové má pro změny azylových pravidel v parlamentu dostatečnou podporu, poznamenal The Local.

Čekají sto tisíc žádostí o azyl

Norská ministryně pro imigraci a integraci Sylvi Listhaugová zpřísnění azylových zákonů považuje za nezbytné, neboť Norsko příští rok očekává až 100 000 žádostí o azyl, což bude znamenat značnou zátěž pro sociální systém. V Norsku, které má 5,1 miliónu obyvatel, letos požádalo o azyl zhruba 30 000 lidí.

Součástí změn bude mimo jiné prodloužení čekací doby na povolení k trvalému pobytu ze tří na pět let. Při žádosti o sloučení rodiny bude muset azylant napříště prokázat mnohem vyšší roční příjem než dosud a v Norsku bude muset pracovat nebo studovat více než čtyři roky.

Podmínky přijímání azylantů zpřísňuje i sousední Švédsko, které na jihu země dočasně zavedlo hraniční kontroly.