Ve zprávě vypracované vládou Lucemburska, které nyní EU předsedá, se uvádí, že od 29. listopadu, kdy byla uzavřena dohoda EU s Tureckem, přibývá na řeckých ostrovech z Turecka asi 4000 lidí denně. Jde tedy o „mírné snížení“ ve srovnání s 5000 až 6000 osobami, které připlouvaly denně před uzavřením dohody. Tato změna ale nemusí být nezbytně výsledkem nějaké turecké činnosti.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Agentura na ochranu vnějších hranic Frontex v polovině prosince uvedla, že už za celý listopad do Řecka dorazilo přes 100 000 běženců, což je o polovinu méně než v říjnu. Výrazný pokles zaznamenaný už před dohodou s Tureckem zapříčinily podle všeho především nepříznivé meteorologické podmínky v Egejském moři, které velmi komplikují plavbu nafukovacích člunů migrantů.

Počty uprchlíků snižuje spíš zima, než opatření zavedená Tureckem, míní EU.

Počty uprchlíků snižuje spíš zima, než opatření zavedená Tureckem, míní EU.

FOTO: Santi Palacios, ČTK/AP

Turecký premiér Ahmet Davutoglu má ve čtvrtek na programu schůzku s německou kancléřkou Angelou Merkelovou a s některými dalšími evropskými státníky, kde budou jednat o možnostech přímého přemístění části syrských uprchlíků z Turecka přímo do Evropy.

Mnozí vedoucí představitelé EU ale zdůrazňují, že takový krok závisí na tom, nakolik se Turecko reálně podílí na prevenci převozu lidí po moři do Řecka ilegálními převaděči. Od toho se taky odvine vyplacení přislíbených tří miliard eur Ankaře a splnění dalších závazků, jako je uvolnění vízových pravidel pro turecké občany mířící do EU.

Žádné tresty pro země odmítající kvóty

Evropská komise nechce trestat země, které se méně podílejí na řešení uprchlické krize. Jejím úkolem je přesvědčit tyto státy, aby se zapojily víc, řekl ve čtvrtek v Berlíně eurokomisař pro vnitřní záležitosti Dimitris Avramopulos.

„Na evropské úrovni jsme přijali opatření pro řešení uprchlické krize a nyní je na členských státech, aby je uskutečnily. A jsem velmi zklamaný z toho, že jen devět z 28 členských států se zapojilo do systému rozdělování běženců,“ řekl Avramopulos. „Postoj mnoha členských zemí mě rozčiluje. Ale Evropská komise tu není od toho, aby někoho trestala,“ dodal.

Z některých členských států EU zaznívají hlasy, že by se měl omezit přístup k penězům z evropských fondů pro země, které odmítají trvalý mechanismus pro rozdělování běženců mezi členské státy. Naposledy se v tomto duchu vyjádřil rakouský kancléř Werner Faymann. [celá zpráva]

Podle Avramopulose by sice bylo snadné zahájit správní řízení s členskými státy pro neplnění dohod, jakýkoli trest by však podle něj nijak nepřispěl k řešení problému s běženci: „Proto je podle mě důležitější přesvědčit ty země, aby začaly spolupracovat.“

Avramopulos je přesvědčen, že pro vyřešení uprchlické krize je třeba oživit ducha evropské spolupráce. „Bohužel vidíme, jak posiluje populismus, xenofobie a nacionalismus. To všechno ohrožuje celý projekt evropské integrace. Evropský proces je v sázce. A my musíme ochraňovat to, čeho Evropané dosáhli za posledních pět desetiletí.“

Ochrana hranic bude bolestná

Pokud země Evropské unie odmítnou návrh Evropské komise na vznik celoevropské pohraniční stráže, budou muset najít jiné, ale nejspíš stejně bolestivé řešení, řekl šéf vrcholných unijních schůzek Donald Tusk. Na summitu se bude projednávat kontroverzní návrh, aby nově vzniklá celoevropská pohraniční stráž mohla zasahovat na území členského státu i bez jeho souhlasu.

Polský premiér Donald Tusk

Donald Tusk

FOTO: Kacper Pempel, Reuters

„Pokud odmítneme návrh komise, budeme muset najít jiné, obávám se stejně bolestivé řešení,“ řekl Tusk, „Evropa nesmí zůstat zranitelná ve chvíli, kdy členské země Schengenu nejsou schopny efektivně chránit jeho vnější hranice.“

S návrhem mají problém například Poláci, své výhrady dalo najevo třeba i Slovensko a Řecko. Komise předpokládá, že by členské státy měly dát agentuře na ochranu vnějších hranic Frontex k dispozici 1500 pohraničníků, které by bylo možné nasadit na ochranu schengenské hranice během několika dní. Týmy by mohly působit i bez souhlasu dotčené země.