Putin začal projev drsnou anekdotou, kdy se potkají dva přátelé a jeden se ptá druhého, jak je. Ten odpověděl, že černobíle. Na dotaz, zda není spíš černě, nebo bíle, odpověděl, že teď spíš černě. Když se přátelé potkají za půl roku, odpoví opět, že spíš černě. Přítel namítá: „Ale to jsi říkal už minule.“ Muž odvětí: „To jsem si myslel, že je to černé, ale bylo to bílé.“

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Šéf Kremlu to pak převedl do reality, když řekl, jak je ruská ekonomika závislá na zahraniční, zejména na ceně energetických surovin, jako jsou ropa a plyn. „Když jsme před rokem mluvili o tom, jaké máme plány, vycházeli jsme z toho, že průměrná cena ropy Brent bude 100 dolarů za barel. Od toho čísla jsme vypočítávali vše ostatní. Na konci loňského roku jsme museli všechno přepočítávat, protože cena klesla na polovinu, propočítali jsme rozpočet na další rok na tomto základě. To bylo velmi optimistické, teď už je cena 38 dolarů.“

Dodal, že „po tomto pádu cen našich hlavních palivových surovin se začaly rozkládat naše ukazatele.“ Zmínil, že HDP poklesl o 3,7 procenta a inflace činí 12,7 procenta. Disponibilní kapitál se snížil o 5,7 procenta. Podle něj se ale už situace lepší. „Statistika ukazuje, že se už prošlo špičkou krize. Od poloviny roku sledujeme stabilizaci, v září a v říjnu už byl meziměsíční přírůstek HDP 0,3 a 0,1 procenta.”

Ruský prezident Vladimir Putin hovoří s novináři na výroční konferenci.

Ruský prezident Vladimir Putin hovoří s novináři na výroční konferenci.

FOTO: Sergei Karpukhin, Reuters

Putin pak citoval několik čísel, která by měla dokázat růst, a přesvědčoval o tom, že se zachovává kladné saldo a že v třetím kvartálu skončil odchod zahraničního kapitálu. Zmínil ale i problém se získáváním úvěrů: „Bylo by dobré, kdybychom mohli mít přístup na zahraniční trhy refinancování, ale když je příliš mnoho úvěrů, tak to není dobré.“ Prezident ještě dodal: „Včas všechno plně splácíme.“

Vláda podle něj počítá s tím, že v roce 2016 bude růst 0,4 procenta a v roce 2017 už 1,6 procenta. Šéf Kremlu ale připustil, že tomu může být i jinak, protože rozpočet počítá stále s cenou ropy Brent ve výši 50 dolarů za barel. „Nebudeme spěchat s přepočty, protože volatilita je vysoká. Nicméně vláda připravuje scénář pro jakoukoli variantu vývoje událostí. To musí mít vláda ve svých rukou jako nástroj.“

Odmítl ovšem tlak na snížení úrokové sazby. „Všichni by chtěli, aby sazby centrální banky byly nižší, od těch se odvozují sazby komerčních bank. Snížení sazby není možné dělat administrativní cestou, musí se dělat v návaznosti a ekonomiku,“ prohlásil. Zmínil, že v jiných zemích je situace jiná, ale mají také jiné problémy. „Nám hrozí inflace. U nich je problém s deflací, kdy se vyrábí a zboží se neprodává. My máme problém zcela opačný. Abychom snížili sazbu, nepotřebuji okřikovat centrální banku jako za sovětského hospodářství, ale snažit se snižovat inflaci, eliminovat rizika přirozenou cestou.“

Důchody s inflací neporostou

Putin také reagoval na otázku, jak je možné, že mnohé chudší rodiny a důchodci nejsou schopni platit byt a s ním spojené služby. K rodinám se nevyjádřil, zmínil, že náklady za svoz odpadu jsou v kompetenci místních úřadů a na ty by se měli občané obracet.

„Důchody se valorizovaly do rozměru inflace, je to přes jedenáct nebo deset procent u sociálních důchodů. Bylo skoro nemožné to udělat, ale přece jsme to udělali. V příštím roce je naplánována valorizace čtyři procenta u všech důchodů včetně vojenských. Velmi bych si přál, aby se to mohlo provést. Musíme vycházet z reality, nemůžeme rozbourat rozpočet, to by bylo hůře všem,” prohlásil prezident.

Putin, který čelil nebývale tvrdým otázkám včetně přirovnání ruské ekonomiky k venezuelské, také zmínil, že se třetinu opatření nepodařilo uvést v platnost.