Hlavní obsah

EU chtěla v tichosti prodloužit sankce vůči Rusku, Itálie zaskočila vetem

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Brusel

Evropští úředníci připravili veškerou právní dokumentaci, vlády osmadvacítky ji schválily a prodloužení sankcí Evropské unie vůči Rusku už bylo jen na velvyslancích jednotlivých členských zemí v Bruselu. Jenomže ten italský řekl ne. A vedení Unie tím zaskočil.

Foto: koláž Novinky.cz

Ilustrační foto

Článek

„Nechtějí nic blokovat. Říkají, že si celá ta věc zaslouží politickou diskuzi. V principu ale nemají výhrady. Zaslouží si to však alespoň pětiminutovou debatu, ať už na půdě Rady Evropské unie nebo kdekoliv jinde,“ řekl serveru EU Observer nejmenovaný zdroj obeznámený s postojem Říma.

Lucembursko, které v současné době předsedá Evropské unii, se ještě nerozhodlo, zda téma sankcí otevře na čtvrtečním jednání velvyslanců členských zemí, zasedání unijních ministrů zahraničí nebo příštím summitu osmadvacítky, který se koná příští čtvrtek.

Další nejmenovaný zdroj EU nicméně řekl Observeru, že si „myslí, že to Italové chtějí otevřít na summitu“.

Zmatení italští diplomaté

Podle třetího zdroje přišly pokyny pro italské zastoupení do Bruselu v úterý pozdě večer a i samotní italští diplomaté jsou z nich „trochu zmatení“.

„Nikdo tady nerozumí, o čem bychom měli diskutovat, doslechl jsem se ale, že Italové nejsou spokojení se způsobem, jakým je takto důležitá věc schvalována, naprosto bez konzultací. Je to opravdu podivné,“ cituje dále EU Observer svůj zdroj, který si přál zůstat v anonymitě.

Proruský jako Zeman

Italský premiér Matteo Renzi sankce v minulosti kritizoval a bruselský zpravodajský server ho spolu s českým prezidentem Milošem Zemanem a ministerskými předsedy Slovenska, Maďarska a Řecka zařadil k evropským lídrům, kteří sympatizují s Ruskem.

Osmadvacítka se usnesla, že od sankcí vůči Rusku neustoupí, dokud nebude naplněna dohoda z Minsku.

Foto: Handout, Reuters

Ruský prezident Vladimir Putin (vlevo), ukrajinský prezident Petro Porošenko (vpravo), německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Francois Hollande před zahájením summitu v Minsku

Zmíněná úmluva žádá úplné stažení „všech zahraničních vojenských formací” z Ukrajiny a předání kontroly hranic Ukrajiny do rukou Kyjeva. To se ale podle informací NATO dosud nestalo.

Dohoda byla v Minsku uzavřena 12. února 2015 po jednání lídrů Ukrajiny, Ruska, Francie a Německa za účelem dosažení míru na východě Ukrajiny, kde s ukrajinskou armádou bojovali proruští separatisté, podle Západu podporovaní Ruskem. Od poloviny srpna je v oblasti až na lokální incidenty dodržováno křehké příměří.

Reklama

Výběr článků

Načítám