"Je to zásadní výzva současnosti a my všichni musíme spolupracovat, abychom zabezpečili budoucnost svou i našich dětí," řekl premiér k hrozbě globálního oteplování.

Celý premiérův projev čtěte zde

Součástí nové smlouvy, která zajistí, že nárůst průměrné globální teploty nepřekročí dva stupně Celsia ve srovnání s předindustriální úrovní, musí být podle Sobotky všechny ekonomiky, jak rozvinuté, tak rozvojové. "Pouze taková univerzální účast v rámci nové smlouvy může zajistit skutečnou změnu současných rostoucích trendů emisí skleníkových plynů, přispívajících ke změně klimatu," zdůraznil Sobotka.

Upozornil však na to, že tyto kroky si sice vyžádají nemalé finanční zdroje, ale jde o investice do budoucnosti. "Tento imperativ má Česká republika na mysli, když odpovědně plní své závazky plynoucí z Úmluvy a z jejího Kjótského protokolu. Naše emise skleníkových plynů byly v roce 2013 o více než 34 procent nižší než v roce 1990," připomněl Sobotka.

Česká republika si je podle něj také vědoma nutnosti pomáhat potřebným a nejméně rozvinutým a obzvlášť zranitelným zemím, k čemuž slouží Zelený klimatický fond. Tomuto fondu Česká republika poskytla 5,3 miliónu dolarů (přes 135 miliónu korun).

„Musíme zabránit eskalaci napětí”

Změna klimatu podle českého premiéra není jen záležitostí životního prostředí, ale ohrožuje i naši národní bezpečnost i ekonomickou prosperitu, má negativní dopady na boj proti chudobě i na potravinové zabezpečení. Je také jednou z příčin migrace, dotkl se Sobotka i jednoho z aktuálních palčivých problémů.

Sobotka se ve svém projevu ohlédl také za sérií teroristických útoků v Paříži z 13. listopadu. Hned v úvodu svého projevu ocenil, že Francii neodradily od uspořádání klimatické konference.

Právě atentáty přitom podle něj ukázaly, že svět musí usilovat o úspěch pařížských jednání. "Globální změna klimatu totiž může vyvolat konflikty a eskalovat napětí - tomu musíme nutně předejít," zdůraznil.