„Zatímco planeta může spalující žár a vzestup hladin oceánů přežít, lidstvo nikoli,“ nechal se například slyšet britský princ Charles.

Na vyjednání společného akčního plánu, jak snížit světové emise skleníkových plynů, mají delegace dva týdny. A francouzská vláda, která summit COP21 pořádá, věří, že jednání nakonec ke kompromisu povedou.

Zlomové momenty

„Půjde o zlomové momenty, které svět nutně potřebuje, řekl podle BBC francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius.

Americký prezident Barack Obama prohlásil, že klíčová je spolupráce Spojených států a Číny.

Ředitelka sekretariátu OSN pro změny klimatu Christiana Figueresová a britský princ Charles před začátkem klimatického summitu COP21 v Paříži

Ředitelka sekretariátu OSN pro změny klimatu Christiana Figueresová a britský princ Charles před začátkem klimatického summitu COP21 v Paříži

FOTO: Christophe Ena, ČTK/AP

„Naše vedoucí pozice v této věci je naprosto nezbytná,” řekl Obama. Americký prezident ale zároveň nezastíral, že v řadě oblastí mají Čína a Spojené státy naprosto odlišné názory.

"Jsme první generace, jež vážně pociťuje důsledky změn klimatu, a poslední, která ještě může běh událostí citelně ovlivnit," řekl dále v emotivním projevu Obama. Mimo jiné vykreslil před posluchači vizi budoucnosti v případě, že by se lídři k žádným zásadním činům neodhodlali. Podle něj by to znamenalo, že některé země by skončily pod hladinou oceánu a jiné by trpěly katastrofálními povodněmi, suchy a neúrodou.

Česko dle not EU

Česko na konferenci zastupuje premiér Bohuslav Sobotka. Také podle něj budou jednání pravděpodobně dramatická do poslední chvíle, protože zatím ještě není na stole hotová dohoda a poslední detaily se budou teprve upřesňovat.

To není úplně ideální situace, protože bohužel se nepodařilo sblížit stanoviskačeský premiér Bohuslav Sobotka

„To není úplně ideální situace, protože bohužel se nepodařilo sblížit stanoviska,” konstatoval premiér v rozhovoru s českými novináři před zahájením pařížské konference.

Do Paříže podle ČTK přijel se stejným stanoviskem jako Evropská unie, tedy snížit o 40 procent emise skleníkových plynů do roku 2030 v porovnání se stavem z roku 1990.

„Přetrvává rozpor mezi vyspělými státy a méně vyspělými zeměmi, které argumentují tím, že ještě potřebují nějaký čas na to, aby se rozvinuly a aby zvýšily svůj výkon, než budou muset začít plnit závazky z hlediska snižování skleníkových plynů,” dodal český ministerský předseda.

Ze strany klíčových hráčů je podle Sobotky nicméně cítit silná vůle dohody dosáhnout.

„Likvidační cíle“

Jednání se budou točit mimo jiné kolem toho, do jaké míry OSN stanoví, že chce zpomalit globální oteplování. V nové smlouvě by měl být zakotven dlouhodobý cíl, který zajistí udržení nárůstu průměrné globální teploty pod úrovní dvou stupňů Celsia v porovnání s obdobím před druhou průmyslovou revolucí.

Pro nejméně rozvinuté země, jejich ekonomický rozvoj, místní potravinovou bezpečnost a ekosystémy, pro holé přežití a živobytí je riskantní, pokud svět usiluje o limit dvou stupňůzástupce Angoly Giza Gaspa Martins

Chudé země nicméně namítají, že pro ně bude jakýkoli růst nad 1,5 stupně likvidační.

„Pro nejméně rozvinuté země, jejich ekonomický rozvoj, místní potravinovou bezpečnost a ekosystémy, pro holé přežití a živobytí je riskantní, pokud svět usiluje o limit dvou stupňů,“ cituje BBC zástupce Angoly Giza Gaspa Martins.

Návrh konečné dohody by měl vzniknout do konce týdne tak, aby se jím ve druhém týdnu konference mohli zabývat ministři životního prostředí.