Kromě zákazu špionáže v EU by BND podle návrhu, který společně vypracovali zástupci Křesťanskodemokratické unie (CDU) kancléřky Angely Merkelové a koaličních sociálních demokratů (SPD), nesměla provádět ani průmyslovou špionáž. Zvláštní ochranu institucí dalších spojenců, jakými jsou například USA, návrh podle DPA neobsahuje.

Druhým pilířem reformy by mělo být zvýšení dohledu Spolkového sněmu nad činností rozvědky. Za tímto účelem by po novelizaci zákona měl v parlamentu vzniknout post zvláštního stálého zmocněnce pro tajné služby.

Změny fungování BND by měli vládní poslanci Spolkovému sněmu předložit ke schválení v lednu příštího roku. V platnost by v případě přijetí mohla norma vstoupit k 1. lednu 2017.

Aféra s odposlechy bobtná

Tento týden vyšlo najevo, že BND odposlouchávala francouzského ministra zahraničí Laurenta Fabiuse i významného německého diplomata a současného velvyslance v Turecku Hansjörga Habera, který je přitom jako německý občan před sledováním rozvědkou chráněn ústavou. Haberova manželka Emily přitom podle agentury DPA zastává funkci státní tajemnice na ministerstvu vnitra.

Cílem sledování měla být i řada mezinárodních organizací, jako jsou Červený kříž, Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu, Dětský fond OSN (UNICEF). Mezinárodní zdravotnická organizace (WHO), americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) a četné evropské a americké firmy včetně americké zbrojovky Lockheed.[celá zpráva]

Už delší dobu čelí BND skandálu kvůli údajné pomoci americké Národní agentuře pro bezpečnost (NSA), v rámci které měla sledovat mimo jiné evropské úřady. Podle časopisu Der Spiegel německá zpravodajská služba vedla také rozsáhlou špionáž komunikace velvyslanectví spojenců z Evropské unie i USA.[celá zpráva]

Před třemi týdny šéf BND Gerhard Schindler a kancléřství potvrdili kontrolní komisi Spolkového sněmu, že se BND podílela i na špionáži zaměřené na spřátelené země.