Blok je podle společného prohlášení přesvědčen, že se Rusko musí „vrátit k respektu mezinárodního práva i mezinárodních závazků“. Je to základní předpoklad pro to, aby se vzájemný vztah NATO a Moskvy zakládal na důvěře.

Alianční zástupce po ruském záboru Krymu a zasahování do konfliktu na Donbasu podle Reuters nadále znepokojuje sílící aktivita ruské armády v prostoru od Baltu po Sýrii.

Představitelé devíti zemí včetně České republiky se na bukurešťské schůzce také ujistili, že budou společně usilovat o „silnou, věrohodnou a trvale udržitelnou“ vojenskou přítomnost ve své oblasti, a také podporují hlubší spolupráci mezi NATO a Evropskou unií. Aliance se už loni rozhodla posílit svoji přítomnost na východních hranicích v sousedství Ruska a zřídit síly rychlé reakce.

Rumunsko, Bulharsko, Estonsko, Lotyšsko, Litvu, Maďarsko, Polsko a Slovensko v Bukurešti zastupovali prezidenti. Pouze za Českou republiku jednal předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček.