„Ve skutečnosti je to tak, že se americké postoje vůči Islámské republice Írán nijak nezměnily, a kdyby měli Američané možnost Islámskou republiku zničit, neváhali by ani vteřinu“ řekl Chameneí studentům.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Podle tiskové agentury Tasnim News dále prohlásil, že „íránský boj se Spojenými státy není nelogickou emocionální pohnutkou, nýbrž bojem, který pramení z racionální a vědecky přesné úvahy”.

Doupě špionáže

Byly to právě milice tvořené studenty, kdo 4. listopadu 1979 obsadil ambasádu Spojených států v Teheránu a zajal tam 52 amerických rukojmích. Američané byli tehdy v útrpných podmínkách drženi po 444 dní a Íránci opakovaně hrozili, že je popraví.

Chameneí počin milic vyzdvihl a prohlásil, že studenti v areálu velvyslanectví našly důkaz proto, že šlo o „doupě špionáže“. „To dokazuje, že Američané stáli za spiknutím vůči Islámské republice, taková je Amerika,” dodal.

Při jednání o jádru jsme vyhráli

Ájatolláh zmínil také vyjednávání o íránském jaderném programu. Označil ho za vítězné, protože se prý Teheránu podařilo prokázat, že sankce „zemí, které se nazývají světovými mocnostmi“ íránský národ nezlomí.

Zrušení ekonomických sankcí - které íránské hospodářství kriticky vyčerpávaly - výměnou za omezení íránského jaderného programu podle Chameneího předcházelo prozření světových mocností.

Svět údajně pochopil, že s islámskou republikou musí jednat jako se sobě rovným. „To je síla íránského národa,“ shrnul svou řeč nejvyšší duchovní vůdce podle jordánského zpravodajského serveru Al Bawaba.

Spojené státy, Rusko, Velká Británie, Francie, Čína a Německa s Íránem letos v červenci vyjednaly omezení jeho jaderného programu, protože měly dlouhodobé podezření, že je skutečným cílem Teheránu vyrobit jadernou zbraň.