„Všude naříkaly děti a plakaly ženy, založili jsme velké ohně, ale stejně nám byla hrozná zima, nikdo nám nedal nic k jídlu, jen nějaký chleba,” popsal agentuře Reuters situaci na hraničním přechodu Berkasovo-Bapska muž, který se představil jako Sajíd.

Spolu s ním se na malé ploše už několik nocí tísní okolo 3,5 tisíce lidí. Rtuť teploměru přitom v noci klesá čím dál níž, v posledních dnech až k sedmi stupňům Celsia.

Absenci jakékoliv pomoci ze strany srbských úřadů tak nahrazují dobrovolníci z řad veřejnosti a humanitárních organizací. Běžencům rozdávají přikrývky, teplý čaj a základní potraviny.

Jeden z tisíců uprchlíků čekající na srbsko-chorvatské hranici.

Jeden z tisíců uprchlíků čekající na srbsko-chorvatské hranici.

FOTO: Marko Djurica, Reuters

S nepřízní počasí ale neziskové organizace nic nenadělají. „Jedním slovem. Zima. To je největší problém. Máme za sebou nejhorší noc týdne,“ líčila reportérce agentury Reuters Astrid Coyne-Jensen z lékařského týmu humanitární organizace Pomoc dánských lidí.

Řeknu příbuzným, ať sem nejezdí

Na Balkán přispěchali na pomoc humanitární pracovníci z celé Evropy, včetně Česka, přesto to nestačí. Podmínky uprchlíků na hranicích se stále zhoršují.

„Jsem z Hamá v Sýrii a mám rodinu v Turecku. Řeknu jim, aby sem nechodili, protože tohle není pro lidi, to je pro zvířata,“ stěžoval si muž jménem Mustafa, zatímco se snažil nalámat dříví, aby si mohl rozdělat oheň.

Policisté na hraničním přechodu jsou nekompromisní. Nepustí do země další lidi, dokud se v chorvatských centrech pro registraci žadatelů o azyl neuvolní místa.

Evropská unie. Vytoužená značka značka pro stovky tisíc běženců.

Evropská unie. Vytoužená značka pro stovky tisíc běženců.

FOTO: Srdjan Zivulovic, Reuters

Třiatřicetiletý Amr, který před několika týdny utekl se svou ovdovělou sestrou, jejími dvěma dětmi, sestřenicemi a rodinným přítelem z Damašku, je však připraven počkat tak dlouho, jak jen to bude třeba.

„V Sýrii proti sobě neválčí dvě strany. Je jich mnoho. Oni sami nevědí, proč se vraždí, jak bych to tedy mohl vědět, já? To neskončí za rok nebo dva, bude to trvat dlouho. Nemůžu tam se svou rodinou žít,“ cituje Amra na svých stránkách Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky.

Juncker svolává krizové jednání

Obdobná je situace i ve Slovinsku, kde se od soboty, kdy Maďaři uzavřeli hranice s Chorvatskem, nahromadilo už 20 tisíc lidí, i na řecké pevnině, kam tento týden během jediného dne na třech lodích dorazilo šest tisíc lidí.

Uprchlíci na srbsko-chorvatské hranici.

Uprchlíci na srbsko-chorvatské hranici.

FOTO: Marko Djurica, Reuters

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker v reakci na hrozící humanitární katastrofu na Balkáně vyzval lídry zúčastněných zemí, aby usedli k jednacímu stolu.

„Vzhledem ke zhoršující se situaci v zemích zasažených západní migrační vlnou je nezbytně nutná mnohem hlubší spolupráce, intenzivnější konzultace a okamžitá reakce,“ stojí v prohlášení, kterým komise doprovodila výzvu k jednání.

Podle informací Organizace spojených národů už letos do Evropy přes Středozemní moře dorazilo 643 tisíc uprchlíků.

Uprchlíci na sbrsko-chorvatské hranici.

Uprchlíci na sbrsko-chorvatské hranici.

FOTO: Marko Djurica, Reuters