Podle předsedy české vlády Bohuslava Sobotky přibývá zemí, které myšlenku společné pohraniční stráže EU podporují: „Roste poptávka, aby Evropská komise předložila konkrétní návrh, jak by taková společná evropská pohraniční stráž mohla vypadat.”  Pozitivně se podle něj vyjádřila naprostá většina účastníků summitu.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Agentura Frontex samotná bude v příštích měsících přeměněna v „operativnější orgán”, uvedl Tusk. Cílem podle něj například je, aby Frontex měl právo z vlastní iniciativy vracet nelegální migranty, kteří nemají v EU nárok na azyl. Agentura by také měla dostat možnost působit aktivněji při ochraně vnějších hranic Unie.

Členské země EU budou podle Tuska připraveny poskytnout o stovky víc pohraničníků a dalších odborníků Frontexu a Evropskému podpůrnému azylovému úřadu (EASO) pomoci při vzniku a podpoře záchytných středisek v Řecku a Itálii, kde mají být migranti rychle identifikováni a registrováni.

Obavy z přibývání běženců ze Sýrie

Summit EU se ve čtvrtek večer věnoval různým aspektům trvající migrační krize, klíčovou se pro Unii stává snaha odstranit příčiny masového exodu lidí z blízkovýchodního regionu. Právě syrští uprchlíci jsou přitom nejvýraznější skupinou, která především přes Turecko a Balkán míří dál do Evropy.

Už před summitem varoval předseda vrcholných unijních schůzek Donald Tusk, že v případě další eskalace konfliktu hrozí nová mohutná uprchlická vlna.

Jednání s Tureckem a požadavky Ankary

S Tureckem se nyní Unie snaží výrazně prohloubit kooperaci. „Naše intenzivní vyjednávání s tureckými představiteli zde, v Ankaře i v New Yorku v posledních několika týdnech směřovaly k jedinému cíli: Omezit migrační vlnu, která přes Turecko míří do EU," prohlásil Tusk.

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker Tuska doplnil s tím, že cílem akčního plánu je, aby uprchlíci ze Sýrie zůstávali v Turecku.

Podle dostupných diplomatických informací žádá kandidátská země EU výměnou za pomoc se zvládáním proudu uprchlíků kromě tří miliard eur (81 miliard korun) ročně na pomoc se situací v uprchlických táborech také rychlejší liberalizaci vízového režimu, otevření dalších kapitol přístupových rozhovorů, zařazení země na vznikající celoevropský seznam bezpečných zemí a formalizované vrcholné schůzky s osmadvacítkou. [celá zpráva]

Evropská rada plán podporuje, včetně liberalizace vízového režimu.

Asad musí jednou odejít

Podle lídrů zemí EU musí být politické řešení syrského konfliktu nalezeno v úzké spolupráci s OSN a zeměmi v regionu. Summit se tak vyjádřil podobně jako před týdnem ministři zahraničí EU.

Ti dávali najevo, že při diskusích o míru je Asadova strana nezbytným účastníkem vyjednávání byť jen proto, že disponuje relevantní vojenskou silou. Dle francouzského prezidenta Françoise Hollanda, nehraje žádnou roli, zda Asad odejde na počátku, uprostřed, nebo na konci procesu vedoucího k míru. Syrská opozice podmiňovala jednání jeho odchodem. Režim prezidenta Bašára Asada nese největší odpovědnost za statisíce mrtvých a milióny uprchlíků v syrské občanské válce, uvedla EU.

Kritika ruského zásahu

Německá kancléřka Angela Merkelová ještě před summitem uváděla, že součástí jednání musí být Rusko. [celá zpráva]

Summit dal v písemných závěrech najevo obavu, že nynější ruské útoky na syrskou opozici a civilní obyvatelstvo hrozí právě takovou eskalaci vyvolat.

Ruský zásah do syrského konfliktu Asadův režim posílí, ale nezachrání, uvedl po summitu francouzský prezident François Hollande.