Ze sociálních dávek poskytovaných žadatelům o azyl by se mohly podle Schäubleho strhávat náklady na integraci.

Jinak by migranti, kteří ještě neumí jazyk a kolikrát ani číst a psát, dostávali stejně jako někdo, kdo 30 let pracoval a nyní je nezaměstnaný, což považuje za nespravedlivé. ”Budeme o tom muset ještě diskutovat,” dodal křesťanskodemokratický ministr s tím, že ze strany koaličních sociálních demokratů i opozičních stran Zelených a Levice očekává nesouhlas.

Ohrožen vyrovnaný rozpočet

Německo dosáhlo loni poprvé od roku 1969 vyrovnaného rozpočtu, což je o rok dříve, než se plánovalo. Vyrovnaný rozpočet by chtěl Schäuble udržet, ale bojí se, že to kvůli uprchlické krizi nebude možné.

Podle něj je masivní příliv uprchlíků „větší výzvou než mnoho věcí, jimž jsme čelili v posledních 65 letech“. Podle webu expatica dodal, že náklady představují „neuvěřitelně vysoké riziko pro veřejné finance“.

Finanční dopady migrační krize se podle něj ale nyní nedají s přesností vyčíslit. Ministryně práce a sociálních věcí Andrea Nahlesová před časem odhadla počet nových příjemců sociálních dávek z řad migrantů na 240 000 až 460 000.

Vysoké náklady na běžence

Německo odhaduje, že letos vydá na péči o běžence okolo deseti miliard eur (270 miliard korun). Podle azylového zákona má běženec v prvních 15 měsících nárok na pomoc, která se skládá ze dvou částí. První z nich je určena na krytí ”nezbytných potřeb”, jako jsou bydlení či strava, tou druhou je hotovost pro ”osobní potřeby každodenního života”.

Podle tohoto zákona musejí žadatelé o azyl v prvních měsících v Německu zůstat v přijímacích zařízeních. Po dobu pobytu v těchto centrech dostávají první část zmíněné pomoci, tedy nezbytné potřeby, ve formě ubytování, stravy a ošacení. K tomu jim je na každou plnoletou osobu vypláceno kapesné 143 euro měsíčně (3 878 korun).  Jakmile přijímací zařízení opustí, mají nárok na měsíční dávky ve výši 287 až 359 eur (přes 9 700 korun, což je suma překračující například v Česku aktuální minimální mzdu 9 200 korun). V této částce je i kapesné. Více peněz dostane žadatel o azyl žijící sám, než ti, co sdílí společnou domácnost. Pokud mají běženci dítě, dostávají příspěvek na péči podle věku potomka. Pro děti mladší sedmi let činí 84 eur (2 278 korun). Náklady na bydlení přitom hradí přímo úřady.

V České republice mají žadatelé o azyl nárok na kapesné ve výši 30 korun na osobu a den. Ti, kteří žijí v azylovém zařízení, mají rovněž nárok na stravu. Na ni však musí přispívat. Pokud si vaří sami, mají možnost získat finanční příspěvek ve výši odpovídající životnímu minimu.

Půjčky na  ubytovny

Německá rozvojová bank KfW uvedla, že by posílila až miliardou eur program bezúročných půjček, který má pomoc obcím financovat uprchlické tábory. Uvedla, že prvních 300 miliónů uvolněných na začátku září „se vyčerpala během pár dnů. Dalších 200 miliónů bylo vyčerpáno za méně než tři týdny. KfW odhaduje, že by se z peněz mohlo zajistit ubytování pro 100 000 uprchlíků.