Separatisté chtěli volby původně uspořádat 18. října a 1. listopadu. Kyjev proti těmto termínům ostře protestoval a označoval je za porušení mírových dohod, podle kterých se volby mají konat na základě ukrajinských zákonů a mezinárodních norem.

Ruský prezident Vladimir Putin minulý pátek na summitu v Paříži slíbil, že na toto téma s vůdci separatistů promluví. Vůdci v Doněcku i v Luhansku pak tento týden v úterý oznámili, že volby odkládají. Naznačili přitom, že termínem voleb bude nejspíš 21. únor.

"Učinili jsme další krok k dialogu s Ukrajinou. Na návrh garantů minského procesu - Francie, Německa a Ruska. Vůdce (DLR) dnes podepsal příslušný dekret," sdělil podle agentury doněckých separatistů předseda "parlamentu" DLR Denis Pušilin.

Nevyslyšené požadavky

Názory obou znepřátelených stran na pořádání komunálních voleb jsou ale stále velmi vzdálené.

Donbaské "republiky" trvají na tom, že Kyjev musí revidovat ústavní změny schválené koncem srpna, jejichž podstatou je decentralizace státní správy.

Žádají také, aby veškeré reformy týkající se Donbasu projednala Ukrajina nejprve s nimi. Požadují rovněž amnestii pro účastníky donbaské války, kterou ovšem Kyjev plánuje vyhlásit až po volbách.

Ukrajinské vedení přímé jednání s vůdci vzbouřenců odmítá. Předpokládá, že proceduru voleb v Donbasu bude regulovat zvláštní zákon, který ale parlament ještě neprojednal. Za samozřejmý označuje Kyjev předpoklad, že před donbaskými volbami opustí ukrajinské území ruští vojáci i s výzbrojí.