„Zajistí, že naše síly se budou moci pohybovat rychle a efektivně, pokud se budou muset rozmístit (ve východní Evropě),“ řekl po jednání aliančních ministrů obrany novinářům generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

„To vše vysílá jasný vzkaz všem občanům NATO: NATO vás bude bránit, NATO je ve střehu, NATO je připraveno,” dodal Stoltenberg.

Rozšíření přítomnosti NATO na jeho východní hranici podle očekávání schválili ministři obrany členských zemí aliance na zasedání v Bruselu. Severoatlantická aliance by podle Stoltenberga zároveň měla v nejbližší době schválit nový vojenský koncept, který učiní síly rychlé reakce „silnější, rychlejší a schopnější“.

Mluvčí ruského ministra zahraničí Maria Zacharovová podle serveru RT.com reagovala prohlášením, že podobné kroky aliance nepřispívají ke stabilizaci situace v Evropě.

Sídlo NATO v Bruselu

Sídlo NATO v Bruselu

FOTO: Profimedia.cz

 Základna to nebude, uklidňuje Fico

Slovenský premiér Robert Fico po Stoltenbergově vystoupení zdůraznil, že nejde o vybudování stálé vojenské základny.

„V tomto případě půjde o tým plánovačů, a ne o vytvoření bojové jednotky nebo základny, jak je to někdy nepřesně interpretováno. Přítomnost týmu obecně usnadní případné přijetí posil ze strany NATO pro danou členskou zemi,” uvedl Fico.

Největší přeskupení sil od studené války

Síly rychlé reakce vznikly v roce 2003 tak, aby mohly zasáhnout ve vzduchu, moři i na pevnině kdykoliv a kdekoliv to bude nutné. Na loňském summitu ve Walesu bylo rozhodnuto o navýšení jejich stavu ze 13 na 40 tisíc mužů.

Nově už bylo vybudováno šest podobných malých velitelství NFIU v Estonsku, Lotyšsku, Litvě, Polsku, Rumunsku a Bulharsku. Přeskupování aliančních sil a posilování kolektivní obrany je podle Stoltenberga největší od konce studené války.

Ruská aktivita v Sýrii NATO znepokojuje

Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg zároveň po čtvrtečním jednání ministrů členských zemí vyjádřil znepokojení nad ruskými aktivitami v Sýrii a zopakoval, že NATO bude za Tureckem stát za všech okolností. [celá zpráva]

Moskva trvá na tom, že jsou její nálety a středeční raketové útoky namířeny výhradně proti pozicím Islámského státu. Západ se naopak obává toho, že se Rusové snaží především pomoci syrské armádě, která kromě Islámského státu bojuje i s dalšími opozičními skupinami.