Kvóty většinou hlasů schválili v úterý ministři vnitra členských zemí. Proti hlasovala Česká republika, Slovensko, Maďarsko a Rumunsko. Hlasování se zdrželo Finsko. Schválení kvót označil Fico za diktát většiny.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Slovenský premiér Robert Fico

Slovenský premiér Robert Fico

FOTO: Václav Šálek, ČTK

„Evropská unie takto nikdy nefungovala. Slovensko je suverénní země a je to diktát většiny ve velmi citlivém tématu. Nemůžeme dovolit, aby Evropa fungovala tak, že velké země přehlasují ty malé. Pokud by to tak bylo, je to konec Unie,“ upozornil předseda slovenské vlády.

Sobotka: Nesouhlasíme, ale rozpad EU nechceme

Český premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) s kvótami nesouhlasí, nicméně odmítá další stupňování napětí mezi státy EU.

"I když se mi použití kvót nelíbí, nesouhlasím s nimi a hlasovali jsme jako stát proti, Evropa se nesmí na řešení migrační krize rozpadnout. Nechci proto žalobami dál stupňovat napětí," uvedl v komentáři Sobotka. Podobný názor má většina členů jeho vlády. "Lano můžete napínat jen do určité míry, a pak se přetrhne. Čekají nás další bitvy o realistický přístup k migrační krizi a potřebujeme, aby partneři v Evropě naše argumenty poslouchali," poznamenal také.

Sobotka na středeční summit vyrazí s návrhy na lepší ochranu hranic Schengenu, vybudování záchytných táborů a sladění azylového řízení v rámci EU.

Deeskalovat napětí

Chystaná pozice Česka vychází ze čtyř základních cílů: zachování evropské integrace a Schengenu, udržení a ustavení funkční společné politiky EU k migraci, snížení migračního tlaku na osmadvacítku a deeskalaci napětí a obnovení a posílení důvěry mezi všemi zapojenými stranami.

Sobotka chce v Bruselu vyjádřit zklamání z úterního hlasování, protože podle Prahy se podobně citlivé otázky nemají prosazovat "silou". Hodlá navrhnout, aby Unie vyčlenila na zvládnutí krize dostatek peněz ze svého rozpočtu. Česko je podle něj připraveno pomáhat materiálně i finančně.

Mandát pro jednání schválila vláda podle premiéra jednomyslně.

Babiš navrhuje schengenský plot

Ministr financí Andrej Babiš řekl, že klíčové je vyřešení konfliktu v Sýrii a boj proti pašerákům.

„Agentura Frontex negunguje, to jsou vyhozené peníze. Jednotlivé členské země by se měly dohodnout na jednotné akci proti pašerákům. Pokud pošleme nějaké peníze do Turecka, nemá to žádný efekt.” komentoval Babiš.

Zmínil také Maďarsko, které na hranicích postavilo plot. „Jak to dělá Maďarsko, tak to vypadá ze všech nejlépe,” podotkl ministr. Na místě by podle něj bylo uvažovat i o dočasném postavení plotu na vnější hranici Schengenu. „Evropa přece nemůže přijmout 10, 20, 30 miliónů běženců,” zdůraznil Babiš.

Maďarské body

Na bruselský summit maďarský premiér ve středu přijíždí s několika body, které by měly řešit uprchlickou krizi.

Patří mezi ně společná evropská ochrana hranic Řecka, rozdělení běženců na uprchlíky a ekonomické migranty mimo schengenské území a závazné určení tzv. bezpečných zemí, přičemž každá země osmadvacítky by byla automaticky považována za bezpečnou.

Maďarský premiér Viktor Orbán s ministerským předsedou Bavorska Horstem Seehoferem

Maďarský premiér Viktor Orbán s ministerským předsedou Bavorska Horstem Seehoferem

FOTO: MTI

„Evropa by měla rovněž navázat užší partnerství se státy, bez nichž je migrační krize neřešitelná,“ uvedl Orbán na závěr své středeční návštěvy Bavorska. Konktrétně jmenoval Turecko a Rusko.

Rozhodnutí padlo, Rumunsko počká na výsledek

Rovněž Rumunsko lituje, že o povinném přerozdělování běženců se v úterý rozhodlo většinovým hlasováním, nikoli jednáním. Řekl to rumunský prezident Klaus Iohannis, citovaný agenturou Reuters.

„Rozhodnutí bylo učiněno. Mám za to, že další státy se ho chystají zpochybnit, a my počkáme na výsledky,” řekl Iohannis

Diktát i korektní požadavek solidarity, zní z tisku

Rozhodnutí ministrů vnitra Unie o přerozdělování uprchlíků na základě kvót označil slovenský tisk za krajnost a diktaturu silnějších států. „Němci opět ukázali východní Evropě, co je to arogance moci," napsal slovenský deník Hospodárske noviny.
Hlasování o kvótách je podle listu jedním z nejvážnějších zásahů do státní suverenity malých zemí od druhé světové války.

„Rozhodnutí o tom, komu otevřeme dveře a jaké zde budeme mít menšiny, již nemají být v našich rukou,“ upozornil deník.

„Kolik cizinců si pozveme k sobě domů, to je věc, o které má rozhodovat domácí pán, a nikdo další," konstatoval deník Sme. „Situace v Unii je však kritická a požadavek na převzetí části břemena byl korektní. Slovensko ve finále už nemělo jít proti zdi,“ soudí list.

Deník Pravda uvedl, že solidaritu není možné nikomu vnutit. „Tímto způsobem migrační vlnu neutlumí, ale naopak, posilní. Je pravdou, že pokud by naše vláda projevila víc solidarity a dobrovolně přijala nějaké uprchlíky, její vyjednávací pozice by byla možná jiná,“ napsal deník.

Podle serveru aktuality.sk je schválení kvót spravedlivým oceněním slovenské migrační politiky, když Slovensko nabídlo, že přijme jen 200 lidí. „Slovensko bojovalo za princip dobrovolnosti a proti kvótám navzdory tomu, že v uplynulém roce udělilo azyl pouze čtrnácti uprchlíkům,“ upozornil server.