„Vzhledem k velikosti celého problému je dohoda evropských ministrů z pondělního odpoledne špatný vtip - spravedlivě rozdělit do konce roku 40 000 uprchlíků. Tolik jich nedávno přišlo do Mnichova během jediného víkendu,” napsal v komentáři list Rheinische Post.

List varuje, že azylovému systému v Německu hrozí kolaps: „V ubytovnách od Šlesvicka-Holštýnska po Bavorsko se nedostává lékařů, policistů, tlumočníků i učitelů. V Dolním Sasku přijíždějí autobusy s běženci na pozemky, kde ještě ani nebyly postaveny stany.”

Deník obvinil východoevropské země z nedostatku solidarity a vyzval vládu kancléřky Angely Merkelové, aby kvůli tomu omezila platby z evropských fondů těmto státům. Stejný návrh v úterý nadnesl ministr vnitra Thomas de Maiziére. [celá zpráva]

„Když se někdo snaží přenést všechnu vinu na východní Evropu, měl by mít před očima, že většina Němců, kteří se nyní plácají po ramenou za svou solidaritu a velkorysost, se začala o běžence zajímat teprve v okamžiku, kdy jich začaly tisíce přicházet do Německa. Dokud přicházeli jen do Itálie nebo Řecka, jejich osud tady nikoho nezajímal,” vystoupil proti odsuzování zemí ve východní části EU server Spiegel Online.

Kritika Merkelové

Deník Mitteldeutsche Zeitung připomíná, že k přílivu uprchlíků do Německa přispělo i rozhodnutí kabinetu Merkelové automaticky udělovat azyl žadatelům ze Sýrie: „Angela Merkelová jednala pod velkým tlakem a se správným cílem - zabránit humanitární katastrofě. Obnovení hraničních kontrol by nyní mělo pomoci získat čas, aby si přetížené spolkové země a obce oddychly a aby se podařilo najít dlouhodobé evropské řešení problému.”

Podobný pohled má list Frankfurter Allgemeine Zeitung, v komentáři taktéž upozorňuje na obrat v postoji kancléřky: „Napřed vláda otevřela hranice a teď zavádí opětovné hraniční kontroly. Není to první obrat kancléřky a nelze jej vysvětlit jen vnitropoliticky.  Proč napřed pozvala spolková kancléřka všechny uprchlíky, aby přišli do Německa?  Pravděpodobně to tak nemyslela, ale právě tak kancléřce porozuměli v Arábii, Africe a v Asii. Pár dnů poté, co slova Merkelová urychlila a zvětšila příliv uprchlíků, Německo opět zavedlo hraniční kontroly.“

List upozorňuje, že to není jen z vnitropolitických důvodů, ale také proto, jak se na Německo dívají v Evropě. „Zatímco Berlín za krize s eurem důrazně dbal na dodržování zákonů, s uprchlíky nejedná podle zákona.“

Pohled z Francie

Nouzová světlice odpálená Německem zdaleka nestmelila evropskou posádku, ale už nutí loď ke změně kurzu, napsal francouzský deník Le Figaro. Už neřeší kvóty, ale soustředí se na filtrování migrantů.

Po krizi společné měny zjišťuje EU, že je v ohrožení ve svém dalším velkém integračním projektu. Německo je možná překvapené, ale neztrácí svou rozhodnost a zvyšuje tlak. Obnovuje hraniční kontroly, zejména s Rakouskem, ale bez zablokování přílivu těch, kteří hledají azyl v této zemi. Centrální mocnost tím dává jasně najevo, že bez ní není žádný volný pohyb v Evropě možný. Jako důkaz posloužilo už to, že se Rakousko a Slovensko v pondělí k tomuto opatření připojily. Polsko, Nizozemsko, Belgie a dokonce i Francie o tom také uvažují, i když s různou intenzitou.  Tato "výjimečná" a "dočasná" opatření jsou podle pravidel Schengenu přípustná. Že jde o dominový efekt, vidí ale i slepý, píše list.