„Jsem přesvědčen, že se jistě budeme potýkat řádově s půl miliónem běženců během několika let,“ řekl Gabriel televizi ZDF. „O tom nemám pochyb, možná to bude více,“ dodal. Současně zdůraznil nutnost kooperace zemí EU.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

„V Evropské unii se řeší všechno přes vyjednávání a kompromisy a jen vzácně z nouze,“ uvedl Gabriel a pokračoval: „Nemůžete nechat věci jít jako dříve a nutit Německo, Rakousko a Švédsko, aby nesly na ramenou tuto zátěž samotné.“

V úterý se kvůli migrantům sešli nejvyšší představitelé Švédka a Německa, protože právě tyto dvě země patří k hlavním cílům migrantů. Německá Kancléřka Angela Merkelová a švédský premiér Stefan Löfven vyzývali ke koordinovanému systému redistribuce uprchlíků, který by byl postavený na kvótách. Evropa čelí krizi odpovědnosti, ne uprchlické krizi, řekl k tomu Löfven.

Dobrovolné závazky nestačí

Švédský premiér zdůraznil, že EU musí dělat více společně, dobrovolné závazky nestačí. Už v pondělí zdůraznil „potřebu trvalé mandatorní redistribuce, když katastrofa způsobí v jedné zemi takovýto početní nápor“.

Obě země spolu s Rakouskem požadují větší pomoc od sousedních zemí, aby zvládly takové masy osob. Rakouský kancléř Werner Faymann je nyní ve Švédsku, kde jedná o uprchlické krizi.

Okolní země včetně České republiky se kvótám tvrdě brání.

I prezident EU Donald Tusk varoval, že krize může trvat déle: „Vlna migrantů není jednorázovou událostí, ale počátkem skutečného exodu, což znamená, že se budeme potýkat s tímto problémem po mnoho následujících let.