Jedním z nejdůležitějších ujednání se přitom týká integrace zhruba padesátitisícové srbské menšiny v Kosovu, které má přibližně 1,9 miliónu obyvatel, převážně etnických Albánců.  Sporná byla otázka práv srbských obcí. Vučić k tomu poznamenal, že srbská menšina získala rozsáhlá práva.

Srbská menšina žije hlavně na severu Kosova, které v roce 2008 vyhlásilo svou nezávislost na Srbsku.

Další ujednání se týkala sporů ohledně zásobování energiemi a vodou, telekomunikací a dopravní infrastruktury. Dohody bylo dosaženo také ohledně otevření mostu přes řeku Ibar v etnicky rozdělené Kosovské Mitrovici. Most ve městě dosud blokovali místní Srbové.

Vedení kosovských Albánců v roce 2008 jednostranně vyhlásilo nezávislost na Srbsku poté, co Kosovo jako bývalá jihosrbská oblast bylo od ozbrojeného konfliktu v letech 1998 a 1999 pod mezinárodní správou.

Konflikt, který si vyžádal životy asi 10.000 lidí, vypukl po ozbrojené vzpouře albánských separatistů. Bělehrad reagoval tvrdým zásahem armády a policie, který se zvrhl v etnickou čistku provázenou zločiny a který ukončil vojenský zásah NATO proti Srbsku. Bělehrad nezávislost Kosova odmítá uznat.