„Německo bude členským státem odpovědným za vyřízení jejich žádostí,“ uvedla německá vláda v prohlášení.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Ačkoliv Berlín v letošním roce očekává nápor až 800 000 běženců z různých zemí, rozhodl se, že předem nevyhostí žádného Syřana, i když by mohl, protože jeho žádost o azyl by měla vyřizovat jiná evropská země zapojená do Dublinského systému.

Ten vymezuje několik kritérií určujících, kterému státu přísluší posouzení žádosti o azyl. Jak na svých internetových stránkách uvádí české ministerstvo vnitra, vyřizuje žádost o azyl „ten členský stát, kde žadatel požádal o mezinárodní ochranu poprvé“.

Běženci na řecko-makedonské hranici

Běženci na řecko-makedonské hranici

FOTO: Yannis Behrakis, Reuters

Němci pozastavením pravidla ale žádné závazky neporušují, protože „každý členský stát může z humanitárních důvodů, na žádost jiného členského státu nebo z vlastního rozhodnutí z jakéhokoli důvodu převzít žadatele o azyl a posoudit jeho žádost o mezinárodní ochranu, i když není příslušný podle výše uvedených kritérií“.

Není to koneckonců poprvé, co Němci platnost pravidel v rámci Dublinského systému pozastavili. Už čtyři roky nevracejí předem žadatele o azyl, kteří přešli přes Řecko. Ministr vnitra Thomas de Maizière rozhodl o prodloužení takového opatření naposledy na konci ledna.

Jen tak brzy to neskončí

Do Německa směřuje většina přistěhovalců a země jen za prvních šest měsíců letošního roku zaregistrovala víc než 44 tisíc Syřanů žádajících o azyl. Ani ty, kteří se mohli obávat vyhoštění, protože jejich žádost měla posoudit jiná země, už Němci nepošlou pryč. Veškeré nynější příkazy k vyhoštění budou zrušeny, ohlásily úřady.

Výjimečná opatření si podle kancléřky Angely Merkelové vyžaduje současná „výjimečná situace“, která „jen tak brzy neskončí“. Merkelová to prohlásila po pondělním setkání s francouzským prezidentem Françoisem Hollandem.

Tématem schůzky byla právě nejhorší uprchlická krize v Evropě od konce druhé světové války. Merkelová po ní také vyzvala ostatní evropské země, aby se o běžence důstojně a s respektem postaraly. Současně odsoudila demonstrace proti přistěhovalcům ve východním Německu.

„Německo je soucitné a nedovolí, aby tady uprchlíky vítala nenávistná hesla a křiklouni posilnění alkoholem,“ konstatovala.

Zkáza na předměstí syrského Damašku

Zkáza na předměstí syrského Damašku

FOTO: ČTK/AP

Válka v Sýrii trvá pátým rokem. Podle nejnižších odhadů v ní bylo zabito okolo čtvrt miliónu lidí. Více než tři milióny Syřanů se uchýlily do zahraničí, ovšem dalších víc než sedm miliónů jich je na útěku ve vlastní zemi. S lidmi, kteří prchají před konflikty od Pákistánu po Mali, však do Evropy směřují i statisíce tzv. ekonomických migrantů, tedy těch, kteří jdou za vidinou lepšího života.

Jen za uplynulý měsíc dorazilo podle evropské agentury Frontex na starý kontinent rekordních 107 tisíc migrantů.

Azylová politika v Německu
Žadatel o azyl má podle práva EU právo na střechu nad hlavou v uprchlickém středisku, na stravu a první pomoc. Každou žádost posuzují úřady individuálně. Pokud ji odmítnou, má žadatel právo odvolat se k soudu. V případě, že soud původní rozhodnutí potvrdí, čeká dotyčného vyhoštění ze země.
Německá vláda a jednotlivé spolkové země ale do válečné Sýrie lidi nevyhostí. Většina syrských občanů, jejichž žádost byla zamítnuta, tedy v Německu zůstane na základě dočasného povolení k pobytu. V loňském roce německé úřady zamítly žádost o azyl zhruba jen pěti procentům žadatelů ze Sýrie.