„Neuplyne jediný den, aby česká cizinecká policie nedopadla desítky uprchlíků. V mezinárodních rychlících nebo na hraničních přechodech s Rakouskem a SR zadržuje Syřany, Afghánce nebo Eritrejce, kteří přišli tzv. balkánskou cestou do Maďarska a chtějí jet dále na sever,“ konstatuje deník.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Dodává, že od doby, kdy Praha masivně zesílila policejní kontroly, se ČR stává pro mnohé migranty konečnou stanicí. V zemi, kterou řada z nich vůbec nezná a v níž zjevně nejsou vítáni.

Se zadrženými se jedná jako s ilegálními imigranty. Důvod, proč jsou běženci vůbec zadržováni, když zemí chtějí jen projet, vysvětluje ministerstvo vnitra azylovým zákonem.

Ten předepisuje, že cizinci bez příslušného povolení k pobytu a dokladů musí být po dobu řešení jejich případu zadržováni, podotýká FR.

Jedním z největších detenčních center je zařízení v Bělé pod Bezdězem, kde nyní čeká zhruba 500 lidí.

„Tábor je obehnán čtyři metry vysokým plotem s ostnatým drátem. Běženci musí odevzdat cennosti a mobily, z jejich hotovosti si pak stát strhává náklady za nedobrovolný pobyt,“ líčí deník situaci.

Stížnosti na nedostatek jídla

Jeden Pákistánec, který je na cestě půl roku, vypověděl pro server Aktuálně.cz, o který se německý deník opírá, že je zde zadržován třicet dní a že jsou problémy s nedostatkem jídla.

Nevládní organizace ubytovací centra kritizují i kvůli tomu, že jsou zde rodiny a nezletilí.

Nelíbí se jim také fakt, že lidé nemohou ze střediska svobodně odcházet a přicházet.
Názor o nelegálnosti zadržování běženců sdílejí i soudy, které žadatelům o azyl v  žalobách dávají za pravdu a nařizují jejich propuštění, uzavírá FR.