Hlavní obsah

Merkelovou znepokojuje omezení činnosti OBSE na Ukrajině

Německá kancléřka Angela Merkelová v pondělí vyjádřila znepokojení, že pozorovatelé Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) nemají neomezený přístup do všech oblastí konfliktu na východní Ukrajině. Společně s francouzským prezidentem Françoisem Hollandem o tom chce Merkelová jednat s Ruskem; misi OBSE považuje kancléřka za klíčovou pro dosažení příměří na Ukrajině.

Foto: Markus Schreiber, ČTK/AP

Německá kancléřka Angela Merkelová, francouzský prezident François Hollande a jeho ukrajinský protějšek Petro Porošenko v Berlíně

Článek

"Činnost OBSE je alfa a omega celého mírového procesu. Se znepokojením sledujeme, že došlo k útokům, že se pozorovatelé OBSE nemohli volně pohybovat a že bezpilotní letouny, které jsme obtížně získali, nemohou létat, protože je jejich signál rušen," řekla Merkelová v pondělí večer v Berlíně po jednání s Hollandem a s ukrajinským prezidentem Petrem Porošenkem.

"Požadujeme proto, aby byla akceschopnost OBSE plně obnovena, budeme o tom ještě jednat s Ruskem," dodala kancléřka.

Merkelová také nevyloučila, že v blízké budoucnosti by se mohla uskutečnit schůzka šéfů států a vlád Francie, Německa, Ruska a Ukrajiny, pokud to bude situace na Ukrajině vyžadovat. Zdůraznila však, že ona i Hollande jsou pravidelně v telefonickém kontaktu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a že pondělní schůzka v německé metropoli se konala s vědomím ruské strany.

Putin viní Ukrajinu

Všichni tři politici se v pondělí v Berlíně znovu přihlásili k únorové dohodě z Minsku, kterou označili za jediný způsob, jak dosáhnout příměří na východní Ukrajině. Porošenko v této souvislosti uvedl, že Kyjev dodržuje své závazky o stahování vojáků a spolupracuje s OBSE. Podle něj se ukrajinská vláda také snaží zajistit dodávky vody a elektřiny do oblastí ovládaných proruskými separatisty.

Navzdory dohodě o příměří pokračují na východě Ukrajiny potyčky mezi vládními vojáky a separatisty. Při střetech v okolí přístavu Mariupol, nad kterým mají kontrolu vládní jednotky, a u povstaleckého města Horlivka zahynulo několik vojáků i civilistů. Ruský prezident Putin minulý týden obvinil Ukrajinu, že za nové vzplanutí bojů nese odpovědnost.

Od loňského dubna, kdy v oblasti Donbasu vypukla vzpoura separatistů, už v bojích zemřelo více než 6800 lidí. Předcházela tomu ruská anexe Krymu a svržení proruského prezidenta v Kyjevě.

Reklama

Výběr článků

Načítám