Hlavní obsah

Kosovo se chystá soudit válečné zločince

Přiština

Kosovský parlament přijal v úterý zákon umožňující ustavení zvláštního soudu pro válečné zločiny spáchané v Kosovu v období ozbrojeného konfliktu v letech 1998 a 1999. Už v pondělí souhlasil se změnami v ústavě potřebnými k vytvoření této soudní instituce, prosazované Západem.

Foto: Profimedia.cz

Kosovský premiér Isa Mustafa (vpravo) s ministrem zahraničí Hashimem Thaçim (vlevo)

Článek

Zákonodárný sbor, který má celkem 120 členů, schválil zákon o zvláštním soudu, přičemž zástupci opozice, kteří s normou nesouhlasí, nebyli hlasování přítomni. Ze 74 hlasujících poslanců pouze jediný zvedl ruku proti přijetí tohoto právního předpisu, který je pro mnohé kosovské Albánce kontroverzní. Ke schválení stačila prostá většina, tedy 61 hlasů.

Tomuto hlasování muselo předcházet odsouhlasení nezbytných změn v základním zákonu země kvalifikovanou většinou poslanců. V pondělí příslušný vládní návrh podpořilo dostatečných 82 zákonodárců.

Opozice se silně brání ustavení tribunálu, před nímž by měli stanout i někteří vůdci ozbrojeného povstání považovaní většinou Albánců za hrdiny. Opoziční předáci v pondělí trvali na tom, že nové hlasování o zvláštním soudu je v rozporu s ústavou, protože parlament příslušné změny v ústavě v červnu už odmítl.

K vyslovení souhlasu se zvláštním soudem tlačily Prištinu především Spojené státy a Evropská unie, které jsou hlavními finančními a diplomatickými patrony Kosova.

Upozornily přitom, že v opačném případě by se tématem mohla začít zabývat Rada bezpečnosti OSN, kde má silné slovo Rusko, které odmítá uznat nezávislost Kosova a je velkým zastáncem Srbska.

Soud by měl sídlit nejspíš v Nizozemsku, vzhledem k obavám ze zastrašování svědků a korupce v Kosovu. V jeho čele by měli být mezinárodní soudci a ze zahraničí mají pocházet i zástupci prokuratury.

Kosovo po rozpadu Jugoslávie v 90. letech usilovalo o odtržení, ale nebylo samostatnou republikou, takže mu to zákon neumožňoval. V závěru devadesátých let kosovští Albánci povstali a vládní síly je začaly potlačovat. V roce 1999 na Jugoslávii zaútočilo NATO, aby zastavilo federální jednotky potlačující Albánce. Od té doby bylo Kosovo pod mezinárodní správou. Jednání o oddělení vázla, Bělehrad je odmítal, proto se kosovští Albánci rozhodli jednat jednostranně. Bělehrad nezávislost Kosova odmítá uznat.

Dlouhodobě panuje podezření, že se mnozí velitelé povstalců dopouštěli válečných zločinů na Srbech, Romech i umírněných obyvatelích. Objevily se i zprávy o obchodování s lidskými orgány.

Reklama

Výběr článků

Načítám