Hlavní obsah

Do Itálie dorazilo podstatně méně běženců, než úřady tvrdily

Právo, Josef Kašpar (Řím)

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Kritika, se kterou se premiér Matteo Renzi a jeho ministr vnitra Angelino Alfano setkali kvůli italskému postoji kolem přílivu imigrantů při různých akcích v Bruselu, má své opodstatnění. Tak to nyní začínají v Itálii chápat ti, kdo mají soudnost a nesnaží se z problému uprchlíků a obav z něj vytřískat politický kapitál.

Toto video už bohužel nemůžeme přehrávat z důvodu vypršení internetové licence

BEZ KOMENTÁŘE: Pobřežní stráž přiváží uprchlíky do sicilského PozzallaVideo: Reuters

 
Článek

Záležitost jistě nelze podceňovat ani zlehčovat. Avšak na druhé straně je třeba vzít v potaz konkrétní statistické údaje – ostatně i podle jednoho italského přísloví „matematika není otázkou osobního názoru“. Ze statistických čísel prozatím jednoznačně vyplývá, že na Apeniny nedorazil půlmilión, či snad dokonce milión migrantů, jak o tom mluvil ministr Alfano i agentura EU Frontex.

KOMENTÁŘ DNE:

Lyžařské Nagano -  Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>

Proč zejí bývalé školy prázdnotou?

Oproti loňskému roku totiž počet běženců zachycených na italských březích stoupl pouze o 8,4 procenta. Údaje italského ministerstva vnitra praví, že do 17. července do Itálie vstoupilo 82 932 migrantů, zatímco loni to bylo 76 634. Během celého roku 2014 do Itálie přišlo 170 tisíc utečenců, z nichž polovina pak uprchla dál do severní Evropy. A ministerstvo vnitra dodává, že by Itálie mohla snést příliv až 200 tisíc.

Foto: Carmelo Imbesi, ČTK/AP

Uprchlíci v přístavu na Sicílii

V Itálii je stále velký počet odstavených školních budov, protože dětí se zde rodí stejně málo jako jinde v Evropě. A země disponuje ještě větším počtem prázdných kasáren, protože i zde byla zrušena povinná vojenská služba. A mnohá kasárna jsou právě v severovýchodní Itálii, kde v dobách studené války mohla probíhat nejostřejší srážka mezi vojsky NATO a Varšavské smlouvy.  Nemluvě o hotelech, které se během dlouhé hospodářské krize dostaly do hluboké krize.

Přitom jde o byznys, protože stát okamžitě dá za každého uprchlíka 38,5 eura denně. Nebyl by tedy problém nešťastníky umístit tam. Jenže často se volí provizorní, nevhodná řešení uprostřed silně obydlených čtvrtí – někdy vinou neobratných prefektů, někdy vinou neprozíravosti místních úřadů.

Někteří vytloukají politický kapitál

Ministerstvo vnitra v pondělí prohlásilo, že starostové řady měst v severní Itálii často ani nepřijdou na svolané porady na prefektuře, kde se má společně rozhodnout o rozmístění uprchlíků. Přitom vzápětí zorganizují protesty obyvatel před prefekturou proti údajnému násilí centrální vlády, jež prý rozhoduje bez jejich účasti o tom, jak s uprchlíky na území nakládat. S tím, že pouze opozice by věděla, jak problém rychle a jasně řešit.

Počítají s tím, že při volbách dostanou od rozčilených obyvatel více hlasů, jenže pak sami nebudou vědět, jak dál. Asi má pravdu římský prefekt Gabrielli, který protestujícímu zástupu občanů na periférii Říma řekl: „Já jsem názory občanů vyslechl, ale stát musí jednat v zájmu celého národa. A my do vaší obce migranty přivezeme, po dobrém či po zlém.“

Nejvelkorysejší je chudá Sicílie 

Největší počet, 18 procent, tj. přes 15 tisíc lidí, přijala Sicílie. Nejbohatší italská oblast Lombardie se ujala asi 9300 a Řím přes 8000 lidí. Benátsko, z něhož poslední dobou vyšly nejostřejší protesty, jen pěti tisíc, v regionu, který má přes pět miliónů obyvatel. A totéž platí o ostatních bohatých oblastech země.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám