„Nedosáhlo se celkového čísla. To číslo je nižší zhruba o osm tisíc,“ řekl Chovanec novinářům v Bruselu. Připomněl, že státy EU naopak slíbily, že přijmou asi o dva tisíce lidí s právem na mezinárodní ochranu z uprchlických táborů mimo EU více než původně předpokládaných 20 000.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Země se svými sliby na dobrovolné přemístění žadatelů o azyl z Itálie a Řecka dostaly k číslu 32 256. V programu na přemístění uprchlíků z táborů mimo EU je číslo 22 504, přispěly ovšem také země mimo EU, které jsou v schengenském prostoru, tedy Norsko, Island, Lichtenštejnsko a Švýcarsko.

Chybějících osm tisíc míst v programu bude lucemburské předsednictví hledat do konce roku u zemí, jako jsou Polsko, Španělsko či Slovensko, od nichž se čekal vyšší příspěvek.

Podle eurokomisaře pro vnitro Dimitrise Avramopulose je jasné, že země EU musí dostát svým závazkům deklarovaným na summitu EU v červnu.

Pondělní závazky zemí EU:
 Přesídlení (z táborů mimo EU)Přemístění (uvnitř EU z Itálie a Řecka)
Belgie11001364
Bulharsko50450
Česká republika4001100
Dánsko1000-
Estonsko20130
Finsko293792
Francie23756752
Chorvatsko150400
Irsko520600
Itálie19890
Kypr69173
Litva70255
Lotyšsko50200
Lucembursko30320
Maďarsko00
Malta1460
Německo160010 500
Nizozemsko10002047
Polsko9001100
Portugalsko1911309
Rakousko19000
Rumunsko801705
Řecko3540
Slovensko100100
Slovinsko20230
Spojené Království2200-
Španělsko14491300
Švédsko4911369
Island (mimo EU)50 
Lichtenštejnsko (mimo EU)20 
Norsko (mimo EU)3500 
Švýcarsko (mimo EU)519 
Celkem22 50432 256
Celkový součet54 760
Zdroj: Rada EU 

Lucemburský ministr zahraničí Jean Asselborn v pondělí před novináři naznačil, že pro některé státy bude jednodušší najít řešení až v období po volbách. Například ve Španělsku jsou parlamentní volby naplánovány na konec roku. V pondělí nabídnutá čísla Asselborn označil v některých případech za zklamání a někdy až „trapná“.

„Mrzí mne, že se to nestalo už dnes, ale je to významný krok dopředu,“ poznamenal eurokomisař. Chápe prý vnitropolitickou situaci v různých členských zemích, solidarita by ale neměla být jen prázdným slovem. Dobrovolný přístup je podle Avramopulose těžké prosadit a v minulosti vždy selhal.

Komise právě proto letos přišla s návrhem řešení ve formě závazných kvót, který ovšem summit EU odmítl. Ještě letos ovšem podle Avramopulose přijde s variantou, jak podobné krize a potřebu přemísťovat uprchlíky uvnitř Unie systémově řešit v budoucnu.

Maďarsko, které nenabídlo nic, je přitom ve velmi specifické situaci, protože tato země má sama s nelegální migrací velké problémy a zachytává tisíce lidí. Proto má Chovanec také pochopení pro plot, který nyní maďarské úřady budují na hranici se Srbskem. [celá zpráva]

Chovanec: Návratová politika

Ministr vnitra ale připomněl, že nynější „hra s čísly“ neřeší základní problém migrace. Diskutovat je podle něj třeba o efektivní návratové politice, o záchytných místech, kde budou migranti pečlivě registrováni a podobně. ČR by chtěla mít na těchto registračních místech své zástupce, Itálii se to nelíbí. „To je ta debata, která je ještě na pořadu dne,“ poznamenal Chovanec.

Členské země EU na konci června odmítly návrh Evropské komise na povinné rozdělení 40 000 osob, které velmi pravděpodobně mají nárok na mezinárodní ochranu a jsou nyní v Itálii a Řecku. [celá zpráva]

Unijní země se ale zároveň dohodly, že odpovídající počet si v příštích dvou letech rozdělí na dobrovolném základě. Česko následně na neformálním ministerském jednání počátkem měsíce nabídlo 1100 míst, například Německo až 9000, Francie přes 6700. Několik dalších zemí ale s žádným příslibem nepřišlo a lucemburské předsednictví EU od té doby o věci intenzivně vyjednává.

Už na konci letoška

Výsledek pondělní schůzky, který nenaplnil úkol ze summitu EU, není podle Chovance selháním České republiky ani Evropské unie. „Těch 60 000 migrantů může být kapkou v moři, pokud Evropa nezačne svá opatření prosazovat efektivněji,“ zdůraznil český ministr. Připomněl, že 60 procent žadatelů o azyl nárok na mezinárodní ochranu nemá, ale jen 39 procent se daří vracet tam, odkud přišli.

Chovanec přitom předpokládá, že v případě fungujícího systému registrace v Itálii a v Řecku je Praha připravena přijmout prvních několik stovek migrantů už na konci letošního roku. Většina z českého příspěvku, asi 800 lidí, by dorazila v roce příštím a program by skončil na podzim roku 2017.

Přesuny se s největší pravděpodobností budou týkat občanů Sýrie, Eritreje a možná také Iráčanů a Somálců. Komisař Avramopulos ale zdůraznil, že EU nejde o národnost, ale o důvody, které lidé mají.

Diplomaté opakovaně zdůrazňují, že takzvaní „ekonomičtí“ migranti například z Afriky v azylovém řízení neuspějí a EU má zájem je co nejrychleji vrátit.