První den šel ještě dál. Dal najevo, že obdržel od vlády mandát vyjednat grexit – a nic jiného. O den později však už zařadil zpátečku.

List Süddeutsche Zeitung (SZ) označil nesmlouvavého Stubba za jednoho z klíčových spojenců svého německého protějška Wolfganga Schäubleho. Helsinky totiž od počátku Řekům nevěří a vyslovují se skepticky k další pomoci.

Už v roce 2012 si při vyjednávání evropských záchranných mechanismů dokonce u Atén vymohly záruku ve výši miliardy eur (27,15 miliardy korun).

Veřejnosti se zajídají miliardy pro Atény

Finští politici se mohou spolehnout na to, že jim veřejnost kryje záda. Podle nejčerstvějšího průzkumu má 73 procent respondentů za to, že řecká vláda je vinna, že věci zašly tak daleko, a 74 procent odmítá jakékoli ústupky. „To je mnohem víc než v SRN, Nizozemsku, Rakousku či Pobaltí a dalších zemích tzv. tvrdého jádra,“ upozornil SZ.

V dubnových volbách se druhou nejsilnější stranou stali euroskeptičtí Praví Finové. Timo Soini (53), jejich šéf, jenž náhled na Brusel shrnuje lakonicky do souvětí: Kde je EU, tam je problém, získal post ministra zahraničí a pro záležitosti Evropy.

Program vlády Juhy Sipilä (54) je jednoznačný: „Cílem je efektivní Evropa, která ctí pravidla a v níž však každý člen sám odpovídá za svou ekonomiku – a také za své dluhy. Strategie tzv. společné odpovědnosti nemá budoucnost.“

Drahou záchranou může ztratit tisíce kilometrů vzdálené země Finsko mnohé a získat málo. Vláda musí hledat cestu k růstu. Po třech letech recese chce napravit škody, které způsobila ztráta obchodu s Ruskem a úpadek elektronického průmyslu.