Návrhy se budou odpoledne zabývat ministři financí eurozóny, kteří rozhodnou, zda má smysl o poskytnutí pomoci jednat.

Řecká vládní koalice sice má v 300členném parlamentu 162 křesel, přesto nebylo přijetí návrhu samozřejmostí. Podpořilo ho 251 zákonodárců, k získání souhlasu s reformami potřebovala vláda i hlasy opozice. Někteří členové vládní strany SYRIZA, včetně dvou ministrů, totiž byli proti, nebo se hlasování zdrželi. To podle agentury AP vyvolává pochybnosti ohledně stability vlády.

Plán totiž představuje výrazný ústupek vlády a dokonce je podobný podmínkám věřitelů, které minulý víkend na Tsiprasův popud Řekové odmítli v referendu.

„Stojíme před zásadním rozhodnutím,“ upozorňoval podle agentury Reuters před parlamentním jednáním premiér Tsipras své kolegy z levicové strany Syriza. „Máme mandát vyjednat lepší dohodu, než ultimátum, které nám dala euroskupina. Dozajista nám to ale nedává mandát k vyvedení Řecka z eurozóny. Jsme v tom společně,“ dodal předseda vlády.

Věřitelům se návrh líbí, mohli by dát 74 miliard eur 

Atény zaslaly třináctistránkový návrh reforem tzv. trojce mezinárodních věřitelů ve čtvrtek večer. Výměnou za to od eurozóny požadují 53,5 miliardy eur pro další tři roky. Byl by to už třetí záchranný balík eurozóny pro Řecko.

Zástupci Evropské komise, Evropské centrální banky (ECB) a Mezinárodního měnového fondu (MMF) hodnotí reformní návrhy řecké vlády kladně a považují je za základ pro jednání o novém balíku pomoci v hodnotě 74 miliard eur (zhruba dva bilióny Kč). Uvedl to zdroj agentury AFP. Nový balík pomoci by podle zdroje zahrnoval 58 miliard eur z Evropského stabilizačního mechanismu (ESM) a 16 miliard eur od MMF.

Jeroen Dijsselbloem, šéf skupiny ministrů financí zemí eurozóny návrh uvítal. Nazval ho „svědomitým textem“ a dodal, že euroskupina by na svém sobotním mimořádném zasedání ještě před summitem eurozóny a Evropské unie o den později mohla přijmout „významné rozhodnutí“.

Jaké navrhují reformy
Řecká vláda chce plusový rozpočet, letos o procento, příští rok o dvě, přespříští o tři a ten další rok o 3,5 procenta.
Zvýší proto daně, například DPH pro restaurace a cateringové služby se od října zdvihne na 23 procent.
Současně Atény zruší daňové úlevy pro oblíbené turistické destinace. Výjimka zůstane jen nejodlehlejším ostrovům.
Výdaje na obranu slibuje řecká vláda letos snížit o 100 miliónů eur a o dalších 100 miliónů příští rok. Také zvýší korporátní daň z 26 na 28 procent.
Zemědělci přijdou o daňová zvýhodnění a o státní dotace na paliva.
Zvýšeny budou daně a postupně rušeny subvence loďařům. Daň z luxusu bude rozšířena na rekreační lodě delší než pět metrů. Navíc bude 13procentní namísto dosavadních deseti procent.
Vláda plánuje také reformu důchodů. Kromě jiného posune do roku 2022 hranici pro odchod do důchodu na 67 let. Výjimku dostanou jen některé skupiny obyvatelstva, například matky s hendikepovanými dětmi.
Postupně se budou snižovat platy ve veřejném sektoru. Placená volna nebo cestovní výlohy se začnou proplácet podle standardů Evropské unie.
Vláda má do měsíce představit strategický plán boje proti korupci a přijít se zákonem o průhlednějším financování politických stran. Daně má vybírat nezávislý daňový úřad. Rovněž mají být přijaty kroky umožňující zahraniční investice do řeckých bank. Má se zjednodušit udílení povolení podnikatelům a reformovat trh s plynem. Počítá se také s privatizací regionálních letišť a přístavů včetně Pirea a Soluně.
zdroj: The Guardian