Do potřebného počtu 40 000 v této chvíli podle informací ČTK chybí ze strany členských zemí slib přijmout okolo 13 000 osob. Některé státy daly najevo, že by se na celém plánu nejraději nepodílely vůbec.

Podobné zprávy ale na závěrečné tiskové konferenci Asselborn zlehčoval s tím, že rozpory se 20. července podaří překonat "za dvě, tři hodiny". Připustil ale, že čtvrteční diskuse byla složitá.

Německý ministr Thomas de Maiziere vpodvečer novinářům řekl, že druhý z cílů, tedy dohodnout se pro příští dva roky na přijetí 20 000 lidí s právem na mezinárodní ochranu, kteří nyní v EU nejsou, se naplnit podaří. Tento počet byl dokonce překročen.

"V cíli ale ještě nejsme," řekl ovšem také de Maiziere k diskusi o "relokaci", tedy o tom, jaké počty uprchlíků státy EU dobrovolně převezmou od Itálie a Řecka. Německo podle něj tímto způsobem přijme 9000 osob.

Česko svolné s 1500 uprchlíky

Český zástupce na neformální schůzce, ministr vnitra Milan Chovanec novinářům řekl, že Praha chce znát, co Evropská unie pro zastavení migrační vlny systémově udělá v příštích měsících a letech.

Chovanec při jednání s unijními kolegy o migraci představil český záměr do roku 2017 přijmout 1500 uprchlíků. "Jsme ve fázi, kdy některé státy sdělily svá čísla, své pozice. Některé je ještě budou definovat. Teď se bude sčítat. Uvidíme, jak to dopadne," řekl.

Kvóty neprošly

Na červnovém summitu státy EU odmítly návrh Evropské komise na povinné kvóty, podle nichž mělo být mezi ostatní země unie v příštích dvou letech rozděleno 40 000 syrských a eritrejských žadatelů o azyl z Itálie a Řecka. Právě tyto dvě země mají s migrační vlnou směřující přes Středozemní moře řadu měsíců velké problémy. Na ČR mělo podle kvóty připadat 1320 lidí.

Unijní země se ale v červnu také zavázaly stejný počet osob převzít na dobrovolném základě. Přijmout by měly i dalších 20 000 osob s právem na mezinárodní ochranu, které jsou nyní mimo evropské území, například v uprchlických táborech.

Česká vláda ve středu schválila, že letos přijme 400 běženců, příští rok 700 a o rok později další čtyři stovky. Celkem 1100 by byli lidé, kteří už v EU jsou, tedy právě z Itálie a Řecka, a 400 mají být lidé z táborů z Jordánska, Sýrie a kurdských území.

Na vypracování detailů dal červnový summit ministrům vnitra členských zemí EU čas do konce tohoto měsíce.

Některé země se zapojit nechtějí 

Podle českého ministra některé země ve čtvrtek oznámily čísla, která v zásadě odpovídají těm navrženým Evropskou komisí a někdy jsou i vyšší.

Francouzský ministr Bernard Cazeneuve sdělil, že jeho země v rámci přesídlení přijme 2375 lidí. V programu relokace, tedy právě z Itálie a Řecka pak dalších 6750.

Jiné státy podle Chovance zatím nenabídly konkrétní údaj. Několik zemí řeklo, že se zapojit nechce; Chovanec ale neuvedl, které to byly.

"Atmosféra je z mého pohledu nervózní," řekl ministr o jednání. V dohodu všech států EU nicméně stále věří.

Šest tisíc eur na azylanta

Eurokomisař pro vnitřní záležitosti Dimitris Avramopulos připomněl, že na každého azylanta z Itálie a Řecka komise přijímající zemi přispěje 6000 eury (přes 160 000 korun).

Pro Prahu je otázka přerozdělování žadatelů o azyl jen částí celé migrační problematiky. "Budeme chtít debatovat o celém systému migrační politiky tak, jak ji Evropa měla řešit pravděpodobně už někdy před deseti lety," řekl český ministr při příchodu.

Česko a další země dnes zdůrazňovaly otázku posílení návratové politiky týkající se migrantů bez nároku na mezinárodní ochrany či potřebu pokračování evropské vojenské operace proti lodím pašeráků lidí ve Středozemním moři.

Evropská komise by podle Chovance měla také hledat bezpečné země mimo EU, kde je možné vytvořit uprchlická zařízení tak, aby se migranti odkláněli mimo unii. V minulosti bylo v této souvislosti zmiňováno například Tunisko nebo Egypt.

Ministři ve čtvrtek hovořili i o zřízení "hotspotů" a míst v Itálii, Řecku a případně v Maďarsku, kde by bylo možné žadatele o azyl rychle registrovat.