O spuštění operace, jejímž cílem bude v první fázi získání co největšího množství informací o pašeráckých sítích či o lodích užívaných k přepravě migrantů přes Středozemní moře do Evropy, rozhodli minulý týden na zasedání v Lucemburku ministři zahraničí evropské osmadvacítky.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Mluvčí německého Bundeswehru ve čtvrtek potvrdil, že mezi loďmi pod Guegliovým velením jsou od 30. června už i německá fregata Schleswig-Holstein a zásobovací loď Werra. Dohromady je na jejich palubách asi 300 příslušníků německého námořnictva. Dosud obě lodě ve Středozemním moři pomáhaly při záchraně uprchlíků, kteří se snažili dostat ze severní Afriky k břehům Evropy.

Státy Evropské unie přislíbily vyčlenit na námořní operaci s názvem EUNAVFOR-Med tisíc vojáků a dva tucty lodí, letadla, ponorky a bezpilotní letouny. Velení námořní operace sídlí v Římě.

Zabavovat nebo ničit plavidla nemohou

Operace bude mít tři fáze. V první se mají získat informace o pašeráckých sítích. V druhé by měli námořníci prohledávat lodě a případně je zabavovat.

Ve třetí už mají být uplatňována všechna opatření proti lodím používaným pašeráky včetně zabavování i potápění lodí, a to i ve výsostných vodách cizích států. Druhá a třetí fáze ale vyžadují přijetí rezoluce Rady bezpečnosti OSN a souhlas případně dotčených zemí, jako je Libye.

Video

Expirované video

BEZ KOMENTÁŘE: Stovky migrantů zachránila ve Středozemním moři ve středu norská pobřežní stráž

Zdroj: Reuters

Takový souhlas komplikuje podle diplomatických zdrojů zejména Rusko, které má v Radě bezpečnosti právo veta a svou podporu podmiňuje mimo jiné souhlasem Libye s operacemi v jejích vodách. Destabilizovaná Libye však nemá centrální vládu, která by kontrolovala celou zemi.

Podle středeční zprávy Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) podniklo nebezpečnou cestu do Evropy přes Středozemní moře za prvních šest měsíců letošního roku 137 tisíc běženců, což je takřka dvojnásobek oproti stejnému období v loňském roce.

O život jich na cestě za lepším životem v Evropě zahynulo přinejmenším 1860. Každý třetí uprchlík, který se dostal na území jižních zemí Evropské unie, pochází z válkou zbídačené Sýrie.