Winton byl za své činy několikrát vyznamenán a povýšen do rytířského stavu. Prezident Václav Havel mu v roce 1998 udělil vysoké české státní vyznamenání, Řád Tomáše Garrigua Masaryka, od prezidenta Miloše Zemana dostal nejvyšší české státní vyznamenání Řád Bílého lva. Winton byl také navržen i na Nobelovu cenu za mír.

Prezident Miloš Zeman (vlevo) při příležitosti výročí vzniku samostatného československého státu 28. října udělil Řád Bílého lva, nejvyšší státní vyznamenání, zachránci stovek židovských dětí, siru Nicholasi Wintonovi (vpravo).

Prezident Miloš Zeman (vlevo) při příležitosti výročí vzniku samostatného československého státu 28. října udělil Řád Bílého lva, nejvyšší státní vyznamenání, zachránci stovek židovských dětí, siru Nicholasi Wintonovi (vpravo).

FOTO: Roman Vondrouš, ČTK

Skromný Winton se jako hrdina nikdy necítil a o jeho činnosti během 2. světové války dlouho nikdo nic nevěděl. Do povědomí veřejnosti se dostal až díky dojemnému setkání se svými zachráněnými „dětmi“ ve studiu BBC.

Wintonovy činy připomněl slovenský režisér Matej Mináč, když natočil film Všichni moji blízcí (1999). Podruhé mu vzdal hold o tři roky později v dokumentu Síla lidskosti, potřetí v roce 2011 snímkem Nickyho rodina.

Sir Nicholas Winton se narodil do židovské rodiny v roce 1909. Z židovské komunity byl však i s rodinou vyloučen, později ho nechali rodiče pokřtít.

Po studiích odjel k příbuzným do Německa a získával praxi v různých bankách v Hamburku, v Berlíně a nakonec i v pařížské Národní bance.

Nicolas Winton s režisérem Matějem Mináčem, kterého Winton inspiroval k vytvoření filmu Nickyho rodina

Nicolas Winton s režisérem Matějem Mináčem, kterého Winton inspiroval k vytvoření filmu Nickyho rodina

FOTO: Petr Hloušek, Právo

Počátkem třicátých let se vrátil do Anglie, kde v důsledku hospodářské krize rovněž vystřídal práci v několika bankovních domech.

Během dovolené v zimě 1938 se zapojil do záchrany židovských dětí z Československa, kterým pomáhal dostat se do Anglie až do vypuknutí války. Během války sloužil u letectva RAF, kvůli slabšímu zraku však pouze v administrativě, přestože pilotní kvalifikaci získal už před válkou. Z RAF byl propuštěn v roce 1945 v hodnosti Flight-lieutenant. Po válce se opět věnoval bankovnictví v Anglii.

Záchrana židovských dětí

V prosinci 1938 učitel Martin Blake, jeden z pracovníků Britského výboru pro uprchlíky z Československa (BCRC), požádal svého přítele Nicholase Wintona, který se zrovna chystal na dovolenou do švýcarských Alp, aby namísto lyžování odjel do Prahy a pomohl pražské kanceláři BCRC organizovat dětské transporty.

Pro každé dítě do věku 17 let bylo nutné získat náhradní rodinu v Británii a kauci ve výši asi 50 liber, potom již nebyl problém získat pro ně britské vízum a povolení k pobytu. Byla založena Dětská sekce BCRC, kterou řídil Winton z Londýna, kde s pomocí své matky a několika dalších dobrovolníků vyhledával adoptivní rodiče, vyřizoval adopce u britských úřadů a získával příspěvky na kauce. To všechno vedle své normální práce.

Nový vedoucí pražské pobočky BCRC Trevor Chadwick mezitím shromažďoval potřebné dokumenty od rodičů, kteří měli zájem poslat své dítě do Anglie, a vyřizoval u německých okupačních úřadů povolení k vycestování. To vše pod neustálým dohledem gestapa.

První dětský transport byl z Prahy vypraven 14. března 1939 s pouhými dvaceti dětmi. Poslední úspěšný dětský transport byl vypraven 2. srpna 1939. Celkový počet zachráněných dětí dosáhl 669. Úplně poslední vlak s 250 dětmi byl vypraven 1. září 1939, ale byl zastaven a poslán zpět, protože ve stejný den vypukla druhá světová válka.