Hlavní obsah

Alžběta II. nadchla Berlín. Je víc Němka, nebo Angličanka?

Právo, rm

„Narodila se v Londýně, za druhé světové války pracovala jako dobrovolná řidička a psy a koně má raději než lidi – mohla by snad být královna Alžběta II. vzdor svému německému původu britštější?“ ptá se ironicky deník The Daily Telegraph (DT). List reaguje na nynější návštěvu panovnice v Německu, „zemi předků“, kde je královna už popáté.

Foto: Wolfgang Kumm, Reuters

Královna Alžběta II. při setkání s německou kancléřkou Angelou Merkelovou. Vpravo manžel britské panovnice princ Philip.

Článek

Poprvé tam byla v roce 1965 – ovšem pouze v Západním Německu – a její tehdejší návštěva byla nejdelší, trvala 11 dní. Následovaly cesty v letech 1978, 1992 a 2004.

A každá s železnou pravidelností v Británii oživí zájem o teutonské dědictví dynastie. Jinými slovy: je královna víc Němka, nebo víc Angličanka?

KOMENTÁŘ DNE:

Lyžařské Nagano -  Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>

„Rozumné by bylo podívat se na rodokmen, jenomže i zkušený genealog si k takovému úkolu nalije něco ostřejšího, protože je to těžší, než se zdá,“ míní DT.

I laik si ale všimne, že v rodokmenu Alžběty se to Němci jenom hemží. Když v roce 1714 zemřela královna Anna, neteř Karla II., vláda Stuartovců skončila, protože zhruba padesátka jejích příbuzných byla katolického vyznání a na trůn nemohla.

Foto: Wolfgang Kumm, Reuters

Královna Alžběta II. s generálním ředitelem společnosti Volkswagen Martinem Winterkornem

A tak je všechny přeskočili ve prospěch Georga Ludwiga, brunšvicko-lünebursko-hannoverského prince a kurfiřta, který vládl Británii jako Jiří I. Přímá hannoverská linie pak skončila s královnou Viktorií a panovnický rod převzal příjmení po jejím manželovi, princi Albertovi Sasko-Cobursko-Gothském, rovněž Němci ze starého saského rodu Wettinů.

Za války se měnila jména

Nikomu to dlouho nevadilo – dokud nevypukla první světová válka. Protiněmecké nálady sílily a nenechavci si všimli, že německý císař Vilém je vlastně bratrancem krále Jiřího V.

Král proto z opatrnosti přijal příjmení podle svého zámku Windsoru. Jako Windsorové fungovali členové panovnického rodu až do roku 1960, kdy královna s manželem, princem Filipem, změnili potomkům titul na Mountbatten-Windsor. Německo-dánsko-řecký manžel panovnice chtěl totiž svou linii šlesvicko-holštýnsko-sonderbursko-glückbursko-battenberskou připomínat aspoň umělým jménem Mountbatten.

Královská rodina si dodnes uchovala některé německé zvyklosti, například rozbalování dárků na Štědrý večer, zatímco děti v celé Británii se radují až ráno na Boží hod vánoční. „Jinak ale nelze důraz na němectví Windsorů přehánět,“ míní DT.

Angličanka, jak má být

Královně koluje v žilách také krev Stuartovců, Tudorovců, Plantagenetů i Normanů a knížat z Wessexu a germánské krve je dost i mezi obyčejnými Brity.

Královnin rod navíc žije v Británii několik staletí, jeho prvním jazykem je angličtina, k níž Alžběta II. ještě plynně zvládá francouzštinu, nikoli němčinu. Narodila se v londýnské čtvrti Mayfair na Bruton Street a vyrostla na Picadilly č. 145. Za války opravovala a řídila auta Pomocného ženského sboru.

Netrpí přehnaným sebevědomím, má smysl pro humor, dodnes jezdí na koni, hraje hry na konzoli Nintendo WII a miluje psy, koně i závody poštovních holubů. „Lze si vůbec představit britštější kombinaci?“ ptá se závěrem DT.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám