Obec s padesáti obyvateli ležící nedaleko Burgosu v severním Španělsku se vrátila ke svému původnímu názvu Castrillo Mota de Judíos (Tábor na židovském vrchu).

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Tak se i ves nejspíše ve skutečnosti původně nazývala. Vznikla v roce 1035, když se skupina židů na zmíněný vršek uchýlila poté, co byla vyhnána ze svých domovů z jiných částí země a oloupena o majetek.

Po roce 1492 byla část z nich opět vyhnána, když král Ferdinand II. Aragonský a královna Isabela Kastilská nařídili vyhnat všechny židy, kteří odmítli konvertovat ke katolické víře. Zbylí měli být vydáni inkvizici.

Název Castrillo Matajudíos dostala ves v roce 1627, podle expertů je možné, že obyvatelé, pravděpodobně židé, kteří konvertovali, chtěli ukázat svou loajalitu. Je ale také možné, že šlo jen o chybu písaře. V obci sice nyní žádný žid nežije, ale část obyvatel má židovské kořeny a ve znaku města je i Davidova hvězda.

Zabíjení Židů 

S názvem „zabíjení židů” je spojeno v severošpanělském Leónu i popíjení vinného punče podobného sangríi před Velikonocemi. „Zabíjet židy” (matar judíos), tedy popíjet, mělo být patrně symbolickou pomstou za ukřižování Ježíše.

Před rokem 1492 žilo podle historiků ve Španělsku na 200 000 židů. Kdo se odmítl stát křesťanem a zároveň opustit zemi, byl prý popraven nebo upálen.

Španělská vláda a parlament, aby smyly tuto „historickou chybu”, prosadily zákon usnadňující udělení občanství potomkům španělských, tedy sefardských Židů.

Naopak obyvatelé města Valle do Matamoros (tedy Údolí zabíjení muslimů) neplánují své město přejmenovat. Matamoros je i celkem běžné španělské příjmení, uvedl list The Guardian.