Problém s živým antraxem se nyní týká nejméně 68 laboratoří. Ministerstvo obrany opakovaně ujišťuje, že chyba neohrozila zdraví veřejnosti. Vzorky měly být původně odeslány k vědeckým účelům v neaktivním stavu, což se ale nedopatřením nestalo.

Loni se v USA devět desítek vědců nedopatřením nakazilo antraxem kvůli tomu, že bakterie, které toto onemocnění vyvolávají, byly považovány za mrtvé. Později se ale ukázalo, že bakterie byly v aktivním stavu.

Skandál propukl  letos, kdy americká vojenská laboratoř v Utahu rozeslala živé bakterie sněti slezinné do několik míst v USA a na americkou základnu Osan v Jižní Koreji. Použila k tomu obyčejnou kurýrní službu.[celá zpráva]

Pentagon pak přiznal, že se antrax mohl poslat na ještě více míst. Náměstek ministra obrany Robert Work oznámil, že antrax mohlo obdržet 51 laboratoří v 17 federálních státech, ve Washingtonu a ve třech dalších zemích - v Kanadě, v Jižní Koreji a v Austrálii.[celá zpráva]

Pak se začalo zkoumat, zda k podobným přehmatům nedocházelo i v minulosti.

Sněť slezinná zasahuje tři části lidského organismu. Příznaky plicního antraxu se podobají nejdříve silné chřipce, pak silnému zápalu plic a nakonec nastává respirační selhávání. Střevní antrax způsobuje vážnou infekci žaludku a střev a projevuje se mimo jiné horečkami a prudkými bolestmi doprovázenými krvavými průjmy a zvracením.
U kožního antraxu bývá prvním projevem svědivé místo nebo puchýř tmavé barvy v místě infekce. Posléze se objevují velké, nebolestivé vředy. Všechny tři formy se léčí pomocí antibiotik, přičemž klíčová je včasná diagnóza.