Vedení separatistických regionů dosud oficiálně nikdy neohlásilo ochotu podřídit se autoritě Kyjeva. Ještě minské dohody uzavřené v únoru na jednáních v Bělorusku jsou v této formulaci velmi opatrné a neurčité. Uvádějí pouze, že vyřešení krize na východě Ukrajiny má proběhnout v souladu se zákony. Nové prohlášení vůdců Donbasu již ale mluví jinak.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

„Některé oblasti se zvláštním statutem nebo zvláštními vztahy (separatistické republiky, pozn. red.) jsou nedílnou součástí Ukrajiny v rámci pravomocí definovaných ústavou, ukrajinskými zákony a dohodami o rozdělení pravomocí mezi těmito oblastmi, jejich svazy a vládou, ministerstvy a dalšími ústředními výkonnými orgány podle jejich pravomocí,” uvádí podle Interfaxu dokument.

Proruský povstalec u vesnice Marjinka, kde v posledních dnech probíhaly tvrdé boje s armádou.

Proruský povstalec u vesnice Marjinka, kde v posledních dnech probíhaly tvrdé boje s armádou.

FOTO: Mstyslav Chernov, ČTK/AP

Separatisté počítají s vymezením zvláštní zóny na východě země, jejíž územní rozsah bude stanoven zvláštním zákonem. Území bude mít rozsáhlou autonomii včetně neodvolatelnosti zvolených zástupců Kyjevem, vytváření vlastních bezpečnostních složek, autonomního využívání přírodních zdrojů nebo používání ruštiny.

Video

Expirované video

BEZ KOMENTÁŘE: Situace na frontě na východě Ukrajiny zůstává nadále napjatá. Zdroj: Reuters

Vedoucí představitelé „lidových republik” Alexandr Zacharčenko a Igor Plotnickij si zachovají své funkce, pokud je z nich místní donbaské orgány – nikoli Kyjev – neodvolají.

Návrh změn ústavy už separatisté poslali dočasnému koordinátorovi tzv. kontaktní skupiny Pierru Morelovi. Za textem stojí zástupci doněckých a luhanských povstalců Denis Pušilin a Vladislav Dane.

„Příslušné dodatky byly odeslány kontaktní skupině, aby byly projednány na dalším setkání,“ uvedla ukrajinská agentura DAN.

Ústavní návrhy separatistů komentoval jejich luhanský zmocněnec Vladislav Dějněgo. Řekl, že lidové republiky jsou ochotny zůstat součástí Ukrajiny ve jménu zastavení ozbrojených bojů na Donbasu. Připravenost respektovat zachování územní celistvosti země není podle něj ale novinkou.

„Ochota Luhansku a Doněcku dosáhnout kompromisu s Kyjevem není obsažena jen v našich návrzích ústavních změn. Lidové republiky to daly najevo už loni v září na první schůzce v Minsku,” citovala Dějněga luhanská agentura LuganskInformCentr. „Už tehdy republiky navzdory svým vojenským úspěchům souhlasily s tak ohromným kompromisem.”

Ukrajinský Krym

Z textu povstaleckého návrhu ústavních změn mimo jiné vyplývá, že separatisté uznáním ukrajinské svrchovanosti formálně odmítají ruskou anexi Krymu.

V ústavním článku 133 se podle povstaleckého návrhu bude nadále uvádět, že „součástí systému administrativního a územního uspořádání je autonomní republika Krym“.

Kyjev bez komentáře

Ukrajinské vedení návrhy povstalců zatím nekomentovalo. Premiér Arsenij Jaceňuk nedávno prohlásil, že „Moskva ani nikdo jiný nemá právo diktovat Ukrajině, jaká má být její ústava“. Minské dohody nicméně „dialog o budoucím režimu“ povstaleckých zón předpokládají.

Podle názoru kyjevských komentátorů může být klíčovým sporným bodem pořádání místních voleb, s nimiž minské dohody počítají. Kyjevský parlament už v březnu schválil zákon se seznamem měst a obcí, na které se má budoucí zvláštní status vztahovat.

Prezident Petro Porošenko ale zákon opatřil dodatkem, podle něhož zákon o zvláštním statusu vstoupí v platnost až po komunálních volbách provedených podle ukrajinských zákonů. Separatisté takový postup odmítli. V jejich úterním návrhu se uvádí, že volební systém povstaleckého území má být nezávislý na zákonodárné a výkonné moci Kyjeva.