Paříž už na počátku roku upozornila, že takové mince vzbudí v době, kdy je jednota Evropy v ohrožení, napětí. Bitva u Waterloo podle Francie „v kolektivním vědomí obzvláště rezonuje a znamená víc než jen pouhý vojenský konflikt“. Belgičané pak plán vypustit platidlo do oběhu odvolali, ačkoli 180 000 mincí už měli vyražených. [celá zpráva]

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Francouzi však nakonec neuspěli, protože je Belgičané obešli a využili pravidla dovolujícího členským státům eurozóny ražbu vlastních mincí nezvyklé nominální hodnoty, upozornila agentura AFP.

Belgická mince s motivem bitvy u Waterloo má hodnotu 2,5 eura.

Belgická mince s motivem bitvy u Waterloo má hodnotu 2,5 eura.

FOTO: Francois Lenoir, Reuters

Podle belgického ministra Johana Van Overtveldta ale 70 000 nových mincí nemá sloužit k rozezlení Francie. „Není cílem oživovat staré spory. V moderní Evropě jsou důležitější věci k řešení. Žádná bitva v moderních dějinách ale nebyla tak důležitá nebo tolik poutající představivost jako Waterloo,“ tvrdí.

Bitva u Waterloo na území dnešní Belgie byla svedena v červnu 1815. Napoleonovu armádu tam porazila spojenecká anglo-pruská vojska pod velením vévody z Wellingtonu a Gebharda Leberechta von Blüchera. Padlo přes 60 000 vojáků. Wellington později psal, jak jím otřáslo také veliké množství koní zabitých v boji.

Porážka definitivně rozmetala Napoleonovy mocenské ambice. Zbytek života strávil v exilu na ostrově Svatá Helena v Atlantském oceánu.