„Výroba letounu bude obnovena. Abychom pokryli výrobní výstup, bude postupně zakoupeno 50 letadel,“ citovala Bondareva agentura TASS.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Ruské ministerstvo obrany už dříve uvedlo, že letectvo do konce letošního roku dostane dva modernizované Tu-160M, ale také dvanáct upravených Tu-22M3.

Obnovit produkci Tu-160 v leteckém závodě v Kazani v Tatarstánu už údajně koncem dubna nařídil ministr obrany Sergej Šojgu.

Vyvíjejí nový

Obnovená výroba a modernizace tupolevů podle generála nenaruší současný vývoj nového strategického bombardéru – Tupolevu PAK DA, ani výrobu nejmodernějších stíhaček Suchoj T-50 (PAK FA).

O novém bombardéru PAK DA nejsou informace. Rusové však prý plánují první let v roce 2019 a v letech 2023 až 2025 by měl být stroj zařazen do letky a nahradit starší tupolevy.

Bombardéry Tu-160 mezitím ovšem Rusové modernizují. Podle leteckého závodu v Kazani by do roku 2019 měla být dokončena úprava všech 16 strojů tohoto typu, které má ruské letectvo aktuálně k dispozici.

Nedávná zpráva IHS Jane’s Defence uvádí, že modernizace tupolevů má dvě hlavní fáze. První již proběhla a zahrnovala posílení jaderného arzenálu, takže bombardér nyní může nést 12 konvenčních střel s plochou dráhou letu s dlouhým doletem a laserově naváděných bomb. Druhá fáze se zaměřuje na výměnu radaru, komunikačních systémů a elektronického navádění. Později má dojít i na úpravu motorů.

Stíhačky páté generace Suchoj T-50 (PAK FA) s technologií pro „neviditelné přelety“ stealth mají jít do provozu už příští rok.

Tupolev Tu-160 (v kódu NATO Blackjack) je sovětský nadzvukový strategický bombardér s proměnlivou geometrií křídel. Stroj dosahuje maximální rychlosti 2250 kilometrů za hodinu. Je schopen letět při zemi rychlostí těsně na hranici rychlosti zvuku, což mu umožňuje podlétnout straší typy radarových deštníků a rychle se přiblížit k cíli. Při vývoji byla věnována pozornost také snížení radarového odrazu, i když stroj nemá vlastnosti stealth jako americké B-2 Spirit.
Jedná se o největší a nejtěžší současný bojový letoun – maximální vzletová hmotnost činí 275 000 kg. Pro srovnání Northrop B-2 Spirit dosahuje asi 150 000 kg. Koncepčně podobný nadzvukový čtyřmotorový Rockwell B-1B Lancer, jenž má také měnitelnou geometrii křídel, váží 215 000 kg a Boeing B-52 Stratofortress váží kolem 220 000 kg.
Stroj vyvíjený od poloviny sedmdesátých let byl do výzbroje zařazen v roce 1987. Vyrobeno jich bylo 36 kusů, i když původně jich bylo plánováno koupit sto.
Základní údaje:
délka: 54,1 m
výška: 13,1 m
rozpětí křídel: min. 35,6 m (55,7 m)
prázdná hmotnost: 110 t
max. vzletová hmotnost: 275 t
max. náklad: 40 t
dostup: 16 000 m
dolet: 14 500 km
max. rychlost 2250 km/hod.