Předseda Svazu vyhnanců Bernd Fabritius žádá německou vládu o vytvoření zvláštního fondu, který by takto postiženým Němcům vyplatil odškodné. Podle něj zůstává naživu už jen velmi málo takových osob a je třeba je odškodnit, než bude pozdě.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Zadržováni byli váleční zajatci, kolaboranti s nacistickým režimem i civilisté. Zajatci držení v táborech byli později na základě dohody vítězných mocností vysídleni do Německa.

„Tehdy to byli převážně civilisté, kteří jen kvůli svému německému občanství nebo kvůli přítomnosti k německé národnostní skupině posloužili jako žijící reparace a museli odpracovat německé válečné dluhy. Dodnes kvůli tomu trpí traumaty,“ uvedl Fabritius, „Tito lidé se konečně potřebují dočkat jasného gesta uznání a ocenění od Německa, místo něhož nesli po válce odpovědnost.“

Německá vláda minulý týden rozhodla, že vyplatí dohromady deset miliónů eur (273 miliónů Kč) na odškodném zhruba 4000 dosud žijících někdejších sovětských válečných zajatců. Kompenzace mají být vyplaceny za utrpení, které museli zajatci nacistů přestát.

Svaz vyhnanců, který je zastřešující organizací vysídlených etnických Němců ze zemí střední a východní Evropy, označil rozhodnutí spolkové vlády odškodnit někdejší sovětské zajatce za krok správným směrem. „Podobný ‚stín zapomnění‘ jako na sovětských zajatcích leží také na osudu mnoha Němců, kteří byli bezprostředně po druhé světové válce obětí násilí, svévole a nucené a otrocké práce,“ sdělil předseda BdV Bernd Fabritius.

Případ zajatců nacistů je však trochu jiný než případ vysídlených Němců.