Největší norský deník Aftenposten v pondělí napsal, že "pod kontrolou norské sociální služby (myšleno zřejmě v náhradní péči) je 3000 dětí zahraničního původu".

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Barnevernet v zahraničí ale nemá dobré jméno. Postupy úřadu vyvolávají ve východoevropských zemích doslova mediální bouři, píše v článku list Aftenposten. Barnevernet také způsobuje potíže v politických vztazích mezi Norskem a některými východoevropskými zeměmi, kde je úřad přirovnáván k nacistické organizaci Hitlerjugend a jeho zaměstnanci jsou označováni za zloděje či teroristy.

Video

Vyjádření matky odebraných dětí v Norsku

"Musíme přiznat, že mnohé konflikty, které v této sféře vznikají, mají více důvodů než jen kulturní rozdíly (mezi Norskem a ostatními zeměmi) a zkreslení informací," říká představitelka norské organizace Redd Barna (Zachraňte děti), právnička Sanne Hofmanová.

Zapomínají rodný jazyk

Východoevropské děti jsou umísťovány do "plně norských" pěstounských rodin, kde ztrácejí schopnost domluvit se svou mateřštinou. Východoevropské země jsou přesvědčeny, že tím Norsko porušuje úmluvy OSN.

"Sociální služba Barnevernet nedělá dost, aby našla pěstounské domovy, které by odpovídaly jazyku, kultuře a náboženství odebraných dětí. Pokud není možné takový domov najít, je nutné to vynahradit výukou v rodném jazyce a dalšími opatřeními. Úmluva o právech dítěte OSN ukládá sociální službě brát na to ohledy, ale praxe je tomu velmi vzdálená," dodává Hofmanová.

Deník Aftenposten uvádí, že neexistují celostátní údaje o tom, kolik dětí zahraničního původu je umístěno do rodin, kde norština není prvním jazykem. V metropoli Oslu, která má velkou přistěhovaleckou komunitu, má podle listu Aftenposten 40 procent dětí umístěných do pěstounské péče přistěhovalecký původ. Pouze 20 procent pěstounských rodin, které hlavní město loni našlo, však bylo nenorských.

Problémy s Polskem i Litvou

"Právo dětí na pěstounskou péči, v níž si mohou uchovat své prostředí, je obsaženo v Úmluvě o právech dítěte OSN, kterou Norsko podepsalo," připomíná Slawomir Kowalski, který v Norsku působí jako polský konzul. Právě norská sociální služba Barnevernet je jediným složitým tématem v norsko-polských vztazích, konstatuje deník Aftenposten.

V Litvě se norský Barnevernet stal největším mediálním tématem letošního roku, tvrdí Aftenposten. "Litevci nechápou, proč není možné najít litevské pěstouny, ať už v Norsku, nebo Litvě," říká norský velvyslanec v Litvě Dag Malmer Halvorsen.

Norský list poukazuje na příběh litevské matky, kterou označuje fiktivním jménem Dalia. Její dcera mluvila po odebrání u pěstounů i ve škole pouze norsky, až přestala litevsky zcela rozumět.

"Poslední setkání s dcerou bylo složité. Mluvila jsem a ona nerozuměla. Ona mluvila a zase jsem nerozuměla já. Nakonec mi bylo jasné, že není jiné východisko než vzít dceru s sebou," prohlásila Dalia, která dceru od pěstounů unesla a teď s ní žije v malé obci na litevském pobřeží. "Norsko je velmi dobrá země, ale Barnevernet dobrý není," říká Dalia, která v této severské zemi pracovala jako uklízečka a norsky se nikdy nenaučila.

Za posledních deset let bylo z norských pěstounských rodin uneseno zpět ke svým biologickým rodičům či příbuzným ve východní Evropě uneseno přes 60 dětí, napsal deník Aftenposten.

Případ bratrů Michalákových

Současně připomíná, že o odebírání dětí v Norsku jednal také český parlament a že český premiér Bohuslav Sobotka požádal šéfku norské vlády Ernu Solbergovou o pomoc v případu odebrání dětí rodině Michalákových.

Video

Premiér Bohuslav Sobotka k případu odebraných dětí v Norsku

Bratry Michalákovy odebraly norské úřady českým rodičům v květnu 2011 pro podezření na násilí a zanedbávání. Rozhodnutí potvrdil soud. Chlapci vyrůstají odděleně ve dvou pěstounských rodinách.