Jeden elitní důstojník kantěmirovské tankové divize řekl, že byl loni poslán na cvičení na jih Ruska, nakonec však skončil v konvoji na Ukrajině, kde od léta bojoval v modernizovaném tanku T-72B3 až do září, kdy se vrátil, když začala první jednání o míru.

„Poté, co jsme překročili hranice, nám podplukovník řekl, že pokud nebudeme plnit rozkazy, tak můžeme skončit ve vězení,“ uvedl voják a dodal: „Někteří tam ale odmítli zůstat.“

Dodal, že dva přesto odmítli zůstat na Ukrajině: „Někam je vzali. Podplukovník řekl, že bylo zahájeno jejich trestní stíhání.“ Realita však byla jiná, jak dodal: „Když jsme jim pak volali, byli doma. Prostě odešli (z armády).“

Tank separatistů v Doněcku

Tank separatistů v Doněcku.

FOTO: Maxim Shemetov, Reuters

Tankista Reuters řekl, že by dobrovolně na Ukrajinu nešel: „Ne. Kvůli čemu? To není naše válka. Kdyby tam byli naši vojáci oficiálně, bylo by to něco jiného.“

Také si stěžoval, že armáda nesplnila sliby, které jim dala po návratu: „Řekli nám, že každý by měl dostat denní příspěvky, příplatky za boje a medaile.“ Nic z toho prý ale nedostal: „Rozhodli jsme se odejít. Čtrnáct z nás.“ Armádu opustili 12. prosince.

Palba z gradů

Podobný je i příběh jednadvacetiletého vojáka obsluhujícího raketomet Grad, který v roce 2014 sloužil na hranicích s Ukrajinou v Rostovské oblasti. Mělo jít o cvičení, ale mužstvu nařídili, aby se připravilo na boj: „Jeli jsme bez označení. Sundali jsme nárameníky, řekli nám, že je v polních podmínkách nebudeme potřebovat.“

Na počátku září jim rozkázali pálit na cíl vzdálený 17 kilometrů, možná méně. Podle něj je možné, že cíl ležel na Ukrajině. „Doufám, že jsme neublížili lidem nebo že jsem minul cíl,“ řekl.

Raketomet BM-21 Grad doněckých separatistů

Raketomet BM-21 Grad doněckých separatistů.

FOTO: Reuters

Dodal, že spolubojovníci od jiné baterie gradů přejeli přes hranici a strávili deset dní na Ukrajině: „Nechápal jsem, kdo tam bojuje a za co.“

Když měl opušťák, překvapivě ho povolali zpátky k jednotce: „Byli jsme přemístěni k jiné baterii, která měla cvičit v Rostovské oblasti. Řekli nám, že to má být velké cvičení, jehož se zúčastní velké síly.“

I když nemá žádné důkazy, myslí si, že to souviselo s konfliktem na Ukrajině. „Kvůli čemu jinému by vás odvolali z dovolené?“

Proto se s dalšími čtyřmi rozhodl odejít z armády, neboť se bál nasazení na Ukrajině.

Ministerstvo obrany odmítlo jejich odchod komentovat.

Burjati na Ukrajině

Na Ukrajině jsou obvykle nasazováni obyvatelé Sibiře, často Burjati. Místní politik Dordžo Dugarov řekl, že sibiřští vojáci, kteří se vracejí z Ukrajiny, vyprávějí, „že lidé ze západu (Ruska) tam nechtějí jít, že jejich morálka upadla“.

Nasazení Burjatů potvrdil i 39letý separatista Jevgenij Romaněnko, který v únorových bojích u Debalceva řídil nákladní automobil. Ochranu koloně poskytovaly dva tanky s burjatskými posádkami: „Jeden jel před kolonou a druhý za ní,“ řekl Reuters Romaněnko, který se v nemocnici v Jenakijevu zotavuje z poranění nohy střepinami.

Potvrdil, že to byli vojáci z Ruska: „Ano, zcela jistě. Kluci byli odtamtud. Bylo to jasné.“

Zničený tank T-72 u Starobeševa

Zničený tank T-72 u Starobeševa.

FOTO: Reuters

V Doněcké nemocnici vypovídal také jeden zraněný Burjat Dordži Batomunkojev z jednoty v Ulan Ude. Separatisté ale tvrdí, že Burjati jsou obvykle dobrovolníci.

Zranění Batomunkojeva potvrdila jeho matka Sesegma: „Neřekl, kam jel. Volal mi 19. února a křičel ,Mami, byl jsem popálen v tanku'.“ Odmítla říci, zda tam bojoval dobrovolně, či tam byl poslán.

V Rusku je povinná vojenská služba, ale záklaďáci nemohou být posláni do zahraničí. Podle aktivistů je proto armáda nutí, aby se stali profesionálními vojáky, a slibuje jim finanční výhody. Nyní mají profesionální vojáci plat 20, 30, 40 a někteří dokonce 60 tisíc rublů měsíčně, což závisí na hodnosti, uvedl Sergej Krivenko z organizace Občané, armáda, právo. Průměrný plat přitom činí 30 000 rublů (15 000 korun).