Článek
Účast v mezinárodních bezpečnostních strukturách a z toho vyplývající bezpečnostní záruky jsou podle Klimkina pro Ukrajinu kriticky důležité. „Pokud ale Ukrajina od NATO nedostane tyto záruky, budeme nuceni hledat jiné varianty,” konstatoval ministr bez dalších podrobností.
„NATO za dobu své existence do značné míry vycházelo z pátého článku Severoatlantické smlouvy, který členy zavazuje ke vzájemné obraně,” připomněl ministr. „U nás je teď hybridní válka. Nejsem si stoprocentně jist, zda je NATO plně připraveno zvládat tuto nebo budoucí hybridní válku a zda je k tomu nynější struktura aliance optimální,” dodal.
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
NATO stojí na článku 5
Pojem hybridní válka má vyjádřit, že na Ukrajině bojují po boku milicí separatistů i dobrovolníci z Ruska a podle některých tvrzení i přímo ruské jednotky. Současně má termín vyjádřit, že se kromě vojenských střetů konflikt projevuje i v informační a propagandistické válce, využívají se dezinformace a destabilizuje se situace.
Projev Klimkina vyznívá zvláštně, protože NATO vždy dodrželo článek pět, který je jedním z pilířů paktu.
Může ale jít o opatrný způsob, jak vycouvat ze zájmu o vstup do NATO. K členství Ukrajiny v alianci mají znační výhrady evropské členské státy, které ještě za George Bushe zablokovaly možnost vstupu Ukrajiny a Gruzie. Proti členství Kyjeva v Severoatlantické alianci se staví zejména Německo a Francie. Další země považují diskuse o členství Ukrajiny přinejmenším za předčasné.
Otázkou také je, zda Ukrajina bude schopna splnit podmínky pro vstup do EU, což by znamenalo především zvládnout hospodářskou krizi, provést tvrdé ekonomické reformy a zatočit s korupcí, ale také uvést do souladu legislativu, tedy upustit od prosazování nacionalismu, zejména garantovat práva menšin včetně početné ruské a také zbavit moci oligarchy.
