„V Norsku jsou litevské děti odebírány svým rodičům. Litevské děti jsou v Norsku vyhledávaným zbožím," zněly úvodní věty pořadu. Následoval rozhovor s Litevkou Neringou Ozolinovou, která žije v norském městě Alesund a v Litvě je uznávanou expertkou na norský systém ochrany dětí.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

„V Norsku je vůbec nejnižší porodnost a vůbec největší příbuzenské křížení na světě. Rodí se tam také největší procento dětí s Downovým syndromem a dalšími vrozenými vadami," řekla Ozolinová moderátorce pořadu Rutě Mikelkevičiuteové.

Velvyslance zaměstnávají hlavně spory o děti

Otázka odebírání dětí v Norsku se stala v Litvě žhavým tématem loni, především vzhledem k velmi medializovanému případu boje Litevky Gražiny Leščinskieneové za vrácení odebraného syna Gabrieliause.

Norský velvyslanec v Litvě Dag Halvorsen prohlásil, že spory o litevské děti předané v Norsku do náhradní péče nyní zabírají v jeho agendě nejvíce času. „Tato otázka je letos v Litvě velkým mediálním tématem a v posledních měsících nám zabírá většinu času," konstatoval.

„Tvrdí se, že v Norsku je rozšířený incest a že mezi norskými dětmi se ve vysoké míře vyskytuje Downův syndrom. Proto prý je pro norské úřady důležité získávat nové děti ze zahraničí, jako jsou například ty litevské, aby se posílil genetický materiál," řekl Halvorsen.

Deník The Local v souvislosti s kontroverzním odebíráním zahraničních dětí norskou sociální službou zmínil i nedávný výrok českého prezidenta Miloše Zemana. Ten prohlásil, že se Norové chovají „jako nacisté", když nedovolují Češce Evě Michalákové mluvit při schůzkách se dvěma odebranými syny česky.