Zatímco podle jedněch jsou pochody připomínkou těch, kdo padli v boji proti sovětské okupaci, druzí to naopak kritizují jako glorifikaci nacismu. K tomuto datu se scházejí jak neonacistické skupiny, tak i početné protifašistické demonstrace.

Lotyšský legion vznikl v lednu 1943. Formálně byl sice dobrovolnický, německá okupační správa ale jeho řady doplňovala nucenou mobilizací. Počátkem roku 1944 čítal dvě divize – téměř 90 tisíc vojáků a dalších 25 tisíc mužů patřilo mezi tzv. pomocné síly.

Ukrajinskou ultrapravici teď vede Pravý sektor

Úspěch nacionalistické strany Svoboda v parlamentních volbách 2012 znamenal první průnik krajně pravicových sil do ukrajinské vysoké politiky. Události na Majdanu z přelomu let 2013/14 poslaly Svobodu zpět na okraj politického života a nejvýraznější silou na pravém okraji spektra se stal Pravý sektor (PS).

Původně nesourodé uskupení nacionalistických hnutí, jehož příslušníci šli do ostrých střetů s policisty v kyjevské Hruševského ulici, se pod vedením Dmytra Jaroše slilo v politickou stranu. Ta sice při loňských volbách propadla, její lídr ale ve svém okruhu uspěl.

Příslušníci PS patří podle médií k nejlepším bojovníkům na Donbasu, čímž si vysloužili respekt části obyvatelstva. Moskva a proruská strana naopak PS staví do pozice hlavního nositele ukrajinského nacionalismu. Z řad PS se částečně zformoval i dobrovolnický pluk Azov. Ten má ve znaku tzv. vlčí hák – heraldický znak v moderním pojetí považovaný za jeden z neonacistických symbolů.

Rusko: Místo imigrantů budou terčem „zrádci“?

Krize na Ukrajině a role Moskvy v ní začala dělit ruskou ultranacionalistickou scénu na příznivce a odpůrce tzv. ruského jara. Plyne to ze zprávy analytického centra Sova. Dokument s názvem Ticho před bouří upozorňuje, že loni byl v Rusku zaznamenán nižší počet etnicky motivovaných útoků (102 oproti 163 v roce 2013).

Sova to vysvětluje tím, že „politická aktivita“ radikálních hnutí se přeorientovala od přistěhovalců k dění na Donbasu. Autoři zprávy rovněž předpovídají růst násilí, jež má být zaměřeno hlavně proti tzv. zrádcům národa a „páté koloně“ v souvislosti s návratem dobrovolníků z bojů.

Většina nacionalistických hnutí podporuje v konfliktu povstalce. Patří sem Národně-demokratická strana Konstantina Krylova a Vladimira Tora, nacionální bolševici Eduarda Limonova, Ruské carské hnutí Stanislava Vorobjova i strana Vlast Alexeje Žuravljova.

Vlast, která má poslance v Dumě, nedávno v Petrohradu zaštítila fórum, jehož se účastnily evropské nacionalistické i neonacistické strany.