„Migrace je přirozená, ale v současnosti nabyla masových rozměrů a přináší řadu vleklých problémů, které v Evropě neumíme řešit,“ řekla Právu předsedkyně sněmovního podvýboru pro migraci a azylovou politiku Helena Langšádlová (TOP 09). Migrace se tak stává problémem pro všechny evropské země, Česko nevyjímaje.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Střízlivé odhady hovoří o 25 miliónech, tvrdší odhady o 50 miliónech lidí, kteří se dali v důsledku válek a konfliktů na Blízkém východě a v Africe do pohybu. Počty migrantů z důvodů válečných konfliktů jsou zvyšovány migranty ekonomickými, kdy lidé hledají důstojnější a lepší životní podmínky. Migranti se snaží za každou cenu dostat do Evropy.

Profit pro organizovaný zločin

Pokud se nepodaří v jednotlivých zemích a v Evropě jako celku migraci zvládnout, hrozí několik nebezpečí. Jednotlivé evropské země se dostanou do složitých sociálních a politických problémů, výrazně vzroste extrémní pravice a xenofobie. V roce 2050 přestanou mít díky klesající porodnosti původní obyvatelé v některých zemích Evropy většinu, včetně hlasování v parlamentních volbách.

„Z migrace zatím především profituje organizovaný zločin. Příjmy organizovaného zločinu, který se zabývá obchodem s lidmi, v současnosti už přesahují příjmy z pašování drog a z obchodu se zbraněmi. Jedna loď se 400 migranty vynáší organizovanému zločinu až dva milióny eur,“ vyplývá ze svodek policie jednotlivých evropských států.

Otevírají se stále nové cesty, kudy se nelegálně dostávají migranti do Evropy. Vedle Itálie putují nově migranti přes Bulharsko, Maďarsko, Ukrajinu, kde dokonce již existují záchytné tábory.

„V souvislosti s aktivitami islámských radikálů nemůžeme ani jen tak mávnout rukou nad faktem, že jen přes Itálii prošlo v uplynulém roce několik desítek tisíc neidentifikovaných migrantů, o kterých nikdo neví, nejen kdo jsou, ale hlavně kde v Evropě jsou,“ řekla Právu Langšádlová.

Hrozba ghett

Problém migrace se v Evropě propojil s problémy s přistěhovalci, které řeší Evropa již dlouhodobě, a nedá se říci, že příliš úspěšně. Konkrétně se jedná o postupné vytváření uzavřených ghett či komunit.

V západoevropských městech již existují čtvrti, kam se nerada odváží i policie, kde se ani nevybírají daně a neexistuje přehled, co se tam vlastně děje. Po vzniku Islámského státu se řada mladých lidí radikalizuje, hlásí se ke svým náboženským kořenům a ovlivňuje skupiny a komunity žijící v Evropě.

Řadě migrantů, a zejména jejich dalších mladších generací, které se narodily mimo svá původní území, se nepodařilo do stávající západní společnosti integrovat, ne vždy přijali evropské hodnoty. Odmítají okolí své hostitelské země či nejsou s ním v kontaktu. Například 40 procent dětí cizinců nedokončí v Berlíně základní školu. Přitom ve Frankfurtu nad Mohanem například už 80 procent narozených dětí jsou děti cizinců. Vzdělání je přitom podle odborníků jednou z podmínek překonání sociálních problémů i rychlé integrace.

Připravit se včas

V ČR žije v současnosti kolem 450 tisíc cizinců. „Máme to štěstí, že značnou část z nich představují Slováci nebo Ukrajinci, kteří zde žijí již řadu let a představují integrovanou součást naší společnosti,“ shodují se bezpečnostní experti.

Protože na rozdíl od Německa, Británie nebo Francie s našimi migranty a azylanty nemáme problém, je podle nich třeba si na něj nezadělávat a již od počátku začít vážnou diskusi, odkud a jaké migranty chceme, kterým otevřeme dveře. Evropa lidem na útěku ale nemůže pomoci tak, že je prostě přijme na svá území.

„Musíme se snažit pomoci jim v oblastech, kde jsou doma. Evropa musí být zdrženlivá v přijímání dalších migrantů, protože nezvládá integrovat již ty stávající,“ říká Langšádlová.