Pro změnu stanov hlasovalo o víkendu 71,8 procenta delegátů sjezdu. [celá zpráva]

Některé oblastní sudetoněmecké organizace ale tvrdí, že landsmanšaft nemá v interních pravidlech stanoveno, kolik hlasů je ke změně cíle sdružení potřeba. Podle nich se v takovém případě musí uplatnit ustanovení německého občanského zákoníku, který vyžaduje tříčtvrtinovou většinu. Tyto organizace proto žádají správní soud, aby změnu stanov označil za neplatnou.

Vedení landsmanšaftu výtku odmítá. V oficiálním prohlášení uvádí, že se pro změnu stanov vyslovila „ústavní většina” sdružení, která má právo základní dokument SL upravit.

Část členů chce kvůli změně odejít

Odpor proti úpravě stanov je ale i mezi členy landsmanšaftu. „V členské základně je proti této změně 60 procent lidí,” řekl Augsburger Allgemeine místopředseda bavorské organizace landsmanšaftu Felix Vogt Gruber. Od schválení změny prý neustále dostává stížnosti členů SL, část z nich je prý odhodlána ze sdružení odejít.

Ze stanov landsmanšaftu o víkendu zmizely formulace, že SL „prosazuje právní nárok na domovinu, její znovuzískání a tím i realizaci práva národnostních skupin na sebeurčení” a že „hájí právo na vrácení zkonfiskovaného majetku sudetských Němců, případně na jeho rovnocennou náhradu nebo na odškodnění za něj”.

Místo toho sdružení nově uvádí, že jeho cílem je „podílet se na spravedlivém národnostním a státním uspořádání, v němž budou pro všechny garantována lidská a základní práva, právo na domovinu a právo na sebeurčení národů a národnostních skupin. K tomu patří i to, že ve všech členských státech EU bude neomezeně ve všech svých částech závazná Listina základních práv EU”, která byla součástí lisabonské smlouvy o reformě unijních institucí.

Dále landsmanšaft nově uvádí, že „odsuzuje porušení těchto práv, jako jsou genocida, vyhánění, etnické čistky, zločiny proti lidskosti, protiprávní vyvlastňování a diskriminaci, a tam, kde k nim dochází, usiluje o jejich nápravu na základě spravedlivého vyrovnání”.

Po druhé světové válce bylo z Československa odsunuto asi 2,9 miliónu německy mluvících lidí. Podle dekretů prezidenta Edvarda Beneše sudetští Němci přišli o občanství a majetek, než byli na základě dohod vítězných válečných velmocí vysídleni.