Změna, kterou na víkendovém shromáždění SL v Mnichově prosadilo vedení sdružení, se týká článků stanov, které popisují účely fungování landsmanšaftu. V dosavadních stanovách se mimo jiné uvádělo, že SL "prosazuje právní nárok na domovinu, její znovuzískání a tím i realizaci práva národnostních skupin na sebeurčení" a že "hájí právo na vrácení zkonfiskovaného majetku sudetských Němců, případně na jeho rovnocennou náhradu nebo na odškodnění za něj".

Oba články už v nových stanovách chybí. Místo toho sdružení uvádí, že je jeho cílem "podílet se na spravedlivém národnostním a státním uspořádání, v němž budou pro všechny garantována lidská a základní práva, právo na domovinu a právo na sebeurčení národů a národnostních skupin. K tomu patří i to, že ve všech členských státech EU bude neomezeně ve všech svých částech závazná Listina základních práv EU", která byla součástí lisabonské smlouvy o reformě unijních institucí.

Podle dekretů prezidenta Edvarda Beneše sudetští Němci přišli o občanství a majetek, než byli na základě dohod vítězných válečných velmocí vysídleni. Landsmanšaft dekrety dlouhodobě kritizuje, podle něj se v nich promítl princip kolektivní viny vůči všem německy hovořícím obyvatelům Československa. Dekrety stále zůstávají součástí českého právního řádu, čeští reprezentanti na ně ale pohlížejí jako na "právně vyhaslé".

Vypuštění formulace uvítali ve vysílání České televize  ministr zahraničí Lubomír Zaorálek a šéf ODS Petr Fiala. „Není to překvapující, je to jeden z předpokladů ke zlepšení vztahů,” glosoval informaci Zaorálek. Podobně pozitivně vidí rozhodnutí i Fiala.