”Naše výzva, že Ukrajina potřebuje moderní obranné systémy, je nadále aktuální. Ochránily by životy našich vojáků a zastrašily teroristy před dalšími útoky,” řekl Klimkin. ”Ty zbraně potřebujeme k míru, ne pro válku,” dodal s tím, že Kyjev nežádá o tanky či raketomety, ale o protitankové systémy, transportní vozidla a šifrovací komunikační přístroje.

Evropská unie je proti dodávkám výzbroje na Ukrajinu, tvrdí, že by to vedlo k ještě většímu krveprolití. Možnost dodávek zbraní zatím nevyloučily Spojené státy. Americký prezident Barack Obama v této otázce ještě konečný verdikt neoznámil, rozhodnout chce až podle toho, zda budou podmínky klidu zbraní dodržovány.

Podle Klimkina ale není příměří dodržováno, což dokládají pokračující boje na linii dotyku  a zejména fakt, že se ukrajinské jednotky musely stáhnout z Debalceva. ”Debalcevo je fackou do tváře EU,” prohlásil Klimkin. Separatisté na ně dál útočili i po příměří. Hájili to tím, že leží uvnitř jimi kontrolované oblasti.

Klimkin zdůraznil, že Kyjev potřebuje záruky, že podmínky příměří budou skutečně dodržovány. To by podle něj mohla zajistit zahraniční mírová mise. Ukrajina by v této souvislosti upřednostnila policejní misi EU před misí OSN. Klimkin řekl, že Rusko už na Ukrajině své vojáky bez mezinárodního mandátu má a že nechápe, proč se Moskva staví proti případné mezinárodní mírové misi.

Proti vyslání jednotek však jsou i unijní představitelé.