Povstalci podle serveru Cenzor nasadili do bojů značné síly a snaží se vytlačit vládní jednotky od obce Šyrokyne, kterou armáda dobyla při nedávné ofenzivě. Podle ukrajinského ministerstva obrany dostali vzbouřenci rozkaz "vztyčit nad Mariupolí svůj prapor" do neděle, kdy má na východě Ukrajiny vstoupit v platnost dohoda o příměří.

Přístupy k Mariupoli brání ukrajinský dobrovolnický prapor Azov, který zatím podle Kyjeva drží své pozice asi 15 až 20 kilometrů východně od města. Obyvatelé Mariupolu propadají panice. "Třesou se skla, pálí ze všech zbraní, z děl, baterií Grad, raketometů," cituje povstalecká agentura Novorossija jednoho z obyvatel Mariupole.

Den před vyhlášením klidu zbraní se bojuje i v Luhanské oblasti, terčem ostřelování je podle ruské agentury TASS hlavně samotný Luhansk.

Debalcevo hoří

Kritická podle ukrajinských i ruských médií zůstává situace v železničním uzlu Debalcevo, kde se z obklíčení marně snaží probít několik tisíc ukrajinských vojáků. Podle ukrajinských vojenských expertů může situace právě v této části fronty rozhodnout o osudu nedělního příměří.

Debalcevská radnice v sobotu vyslala volání o pomoc, celé město hoří a hrozí mu zničení. Šéf městské policie Vjačeslav Abroskyn na Facebooku napsal, že povstalci ostřelují Debalceve ze všech zbraní. "Separatisté jsou odhodláni město zničit. Trvalému ostřelování jsou vystaveny obytné čtvrti, přímý zásah dostala městská policejní správa. Město je v plamenech," napsal Abroskyn.

„Smrt hladem”

Povstalci přitom v sobotu oznámili, že nehodlají umožnit ukrajinským vojákům z debalcevského sevření volný odchod, ale že město ostřelovat nebudou. "Čeká je nejspíš smrt hladem. Ostřelovat je nebudeme, ale z obklíčení je nepustíme. Proč bychom to dělali?" řekl na tiskové konferenci v Doněcku mluvčí povstaleckých jednotek Eduard Basurin.

Ukrajinští vojáci se podle něj odmítají vzdát a čekají na nedělní klid zbraní. "Pak je odtud chtějí vyvést s pomocí Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě," řekl Basurin.

Některá ukrajinská i západní média v sobotu upozornila na část minského dokumentu, která vypočítává druhy zbraní podléhající stažení z bojové zóny. Jsou mezi nimi i raketomety Tornado S, což jsou zbraně zařazené do výzbroje ruské armády teprve v roce 2012.

Podle ruských i západních expertů Moskva tyto systémy zatím nedodala žádné zahraniční armádě. Minský protokol tak mimoděk vyvrací tvrzení Ruska, že separatistům zbraně nedodává. "O čem budete lhát nyní, pánové?" ptá se na Facebooku bývalý ruský vicepremiér a dnes vyhlášený kritik Kremlu Boris Němcov.

Separatisté u vesnice Vergulivka nedaleko Debalceva

Separatisté u vesnice Vergulivka nedaleko Debalceva

FOTO: Maximilian Clarke, ČTK/AP

Poradce ukrajinského ministra obrany Anton Heraščenko v sobotu v Kyjevě oznámil, že na východě Ukrajiny je do bojů s povstalci nasazeno 50 000 ukrajinských vojáků a důstojníků. Přímo na frontě podle něj operuje 15 000 příslušníků ukrajinských ozbrojených sil.

Údaje o počtech povstaleckých bojovníků nejsou známy. Podle ukrajinského serveru 112 je podporuje na 10 000 ruských vojáků. V sousední Rostovské oblasti má navíc Rusko v záloze deset praporů, z nichž každý má 400 a 600 mužů.

Dodržování minské dohody

V sobotu přitom jedná velení doněckých separatistů o plnění minských dohod. Vyjednavač rebelů Denis Pušilin podle povstalecké agentury DAN uvedl, že separatisté jsou ochotni dohodu o zastavení palby dodržovat.

"Jsme plně odpovědni za své jednání. Máme záruky Ruska a evropských mocností, že Ukrajina bude své závazky plnit," konstatoval Pušilin. "Pokud závazky splněny nebudou, vyvodíme z toho patřičné závěry a přijmeme příslušná opatření. Zatím vycházíme z toho, co bylo v Minsku podepsáno," dodal.

Svůj výklad minských dohod nabídl v sobotu novinářům šéf povstaleckého "parlamentu" Andrej Purgin. Minská ujednání podle něj nezakotvují politickou závislost "lidových republik" na Kyjevu. "Obsahují úpravu vzájemných vztahů, ale nikoli politickou závislost lidových republik na Ukrajině," řekl Purgin.

"Nemáme zájem na hospodářském krachu Ukrajiny. Nemáme zájem na ostřelování měst, na ničení infrastruktury a smrti civilistů. Potřebujeme se nadechnout, abychom mohli zprovoznit naše podniky a zavést pořádek před vybudováním nové státnosti," prohlásil vůdce separatistů.