Ruský prezident Vladimir Putin o víkendu svou účast na jednání s kancléřkou Angelou Merkelovou a prezidenty Françoisem Hollandem a Petrem Porošenkem podmínil tím, že se předem podaří „dohodnout řadu stanovisek, které jsme v poslední době intenzivně posuzovali”.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Ruský prezident Putin řekl podle BBC egyptskému tisku, že pracuje na tom, aby francouzsko-německý návrh ukončil boje na východě Ukrajiny. Opět ale popřel, že by tam Moskva posílala vojáky a zbraně a z ukrajinské krize obvinil Západ. Podle kremelského vládce porušil závazek nerozšiřovat NATO na východ a nutil země, aby si vybraly mezi ním a Ruskem.

Německo-francouzský návrh vychází z loňské dohody z Minsku. Spekuluje se, že se týká příměří, výměny zajatců a stažení těžkých zbraní od linie dělící bojující strany. Přesné vytyčení této hranice je považováno za klíčový sporný bod, povstalci se nechtějí vzdát územních zisků. Dalším problémem je vzdálenost, do níž by zbraně měly být staženy. Povstalci je prý odmítají z fronty stáhnout. [celá zpráva]

Kyjev žádá zbraně

Navzdory nejnovější diplomatické iniciativě, na kterou zainteresovaní reagovali s větším či menším optimismem, napětí na východní Ukrajině v sobotu a v neděli nepolevilo. Byly hlášeny nové boje a desítky mrtvých a zraněných.

Porošenko o víkendu na mezinárodní bezpečnostní konferenci v Mnichově žádal podporu ve formě obranných prostředků pro armádu. [celá zpráva]

V USA sílí hlasy, že by měl mít možnost zbraně získat, naopak evropští politici jsou proti.[celá zpráva]

Merkelová se v pondělí sejde ve Washingtonu s americkým prezidentem Barackem Obamou. Podle agentury DPA by ho měla informovat o německo-francouzských návrzích a rozhovorech s prezidenty Ruska a Ukrajiny. Před odletem zdůraznila, že odmítá dodávky zbraní na Ukrajinu, které v USA prosazují zejména republikáni.

Americký viceprezident Joe Biden o víkendu uvedl, že Ukrajina může dál počítat s americkou podporou.

Také separatisté dávají najevo, že chtějí posílit své oddíly – v pondělí má v povstalecké Doněcké lidové republice začít mobilizace dobrovolníků.

Rozšíření sankcí

Ministři zahraničí Evropské unie v pondělí v Bruselu formálně potvrdí rozšíření sankčního seznamu EU kvůli ukrajinské krizi. Podle diplomatů by měl být soupis doplněn o 19 jmen lidí, kterým unie kvůli jejich podílu na narušování územní celistvosti Ukrajiny zmrazí majetek a zakáže vstup. Sankce se mají též týkat devíti firem. Sankce začnou platit po publikaci jmen v unijním věstníku, zřejmě tedy už dnes večer nebo v úterý. [celá zpráva]