Jednání s prezidentem Petrem Porošenkem začalo večer se zpožděním. Společné prohlášení politiků se sice zrušilo, Porošenkova kancelář ale večer oznámila, že: ”jednání Merkelové a Hollandea dávají naději na nastolení příměří na východě Ukrajiny”.

Ukrajinský prezident poděkoval Merkelové a Hollandemu za "významné snahy stabilizovat situaci, zmírnit a urovnat konflikt", jakož i za podporu a solidaritu sjednocené Evropy vůči Ukrajině.

Podle prohlášení také přislíbil kroky ve prospěch hospodářského rozvoje povstalci ovládaného Donbasu, a to včetně obnovení výplat sociálních dávek a penzí z ukrajinského rozpočtu.

Jednání pokračují v Moskvě 

V pátek budou Hollande a Merkelová jednat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Moskva doufá, že jednání s oběma hosty budou "konstruktivní". Ruští experti však mají podezření, že nová mírová iniciativa má především vyprostit tisíce ukrajinských vojáků z obklíčení ve městě Debalcevo ležícím na trati mezi hlavními povstaleckými baštami, Doněckem a Luhanskem.

Spekulace o plánu

List Süddeutsche Zeitung podle DPA připravuje pro páteční vydání informaci, podle níž je francouzsko-německý mírový návrh dalekosáhlý. Počítá prý s okamžitým dojednáním příměří, ale také s přiznáním mnohem většího území pro autonomii proruských separatistů, než bylo původně dohodnuto. Německá vláda tuto informaci okamžitě dementovala.

Zohlední se územní zisk povstalců

Důležitými body nového plánu jsou podle deníku stažení těžkých zbraní obou stran a výměna zajatců, stejně jak to obsahují dohody dojednané loni v září v Minsku. Jiná, než bylo tehdy domluveno, má však být demarkační linie. Částečně má být totiž zohledněn územní zisk kolem 1500 kilometrů čtverečních, kterého povstalci od té doby dosáhli.

O stažení těžkých zbraní mluvil při své čtvrteční návštěvě Kyjeva i americký ministr zahraničí John Kerry: „Rusko by mělo stáhnout těžké zbraně od linie příměří a od hranic.“

Jaceňuk chce zbraně

Premiér Arsenij Jaceňuk na tiskové konferenci po rozhovoru s Kerrym řekl, že Kyjev si nadále přeje zahraniční pomoc ve formě poskytnutí zbraní. „Potřebujeme mír, ale musíme také zvýšit bojeschopnost naší armády,” dodal. Poznamenal také, že Kyjev má „silné důkazy”, že jeho vojáci bojují spíš s ruskou pravidelnou armádou než s místními separatisty, i když to nepotvrdil ukrajinský náčelník generálního štábu.

Spojené státy jsou zatím zdrženlivé, i když sílí tlak republikánů na vyzbrojení ukrajinský sil. Loni v prosinci již americký Kongres schválil právní předpis, který umožňuje zbrojní dodávky na Ukrajinu. Obama sice tento zákon podepsal, nadále ale může rozhodnout, zda zbraně skutečně Ukrajině poskytne. Vlivný republikánský kongresman John McCain proto chce připravit zákon o vyzbrojení Ukrajiny, který by byl pro prezidenta závazný.

Americký ministr zahraničí John Kerry, řekl, že Obama o možnosti zbraňových dodávek rozhodne brzy. Kerry zároveň zdůraznil, že Spojení státy dávají přednost diplomatickému řešení krize.